Národ nálepkovačů aneb když místo člověka vidí…
Když se z lidí stanou jen „dezoláti“, „svině“ nebo „chcimíři“, přestáváme vidět…
Dospěla jsem k přesvědčení, že celý život ovládá politika a v každém článku je její odraz. Jde jen o to jakou cestu si člověk vybere. Buď jde s proudem nebo proti proudu. Já jsem si svoji cestu vybrala.
Když se z lidí stanou jen „dezoláti“, „svině“ nebo „chcimíři“, přestáváme vidět…
Co s tím? Politici by měli konečně přestat vysávat rozpočty venkova a cpát…
My lidé jsme na tohle už příliš dlouho koukali v tichosti. Jenže ticho je voda…
Až příště uslyšíte řeči o „věrných spojencích“ a „anglické čestnosti“, zkuste…
A víte, co je na celé téhle ironii nejsmutnější? Že tehdejší režim měl jen dva…
Umřel vám blízký člověk. Je to chvíle bolesti, kdy chcete jen důstojně zapálit…
Tak si připravme popcorn, protože tenhle film nemá hrdiny. Má jenom masu…