Mistr Jan Hus před staletími odvážně vystoupil proti zkorumpované církvi, která kupčila s vírou, brala chudým a žila v luxusu. Tehdy šlo o odpustky, dnes je to ještě horší. V moderní době se odpustky skryly pod líbivá hesla jako „solidarita“, „ekologie“ a „rozvoj demokracie“. Jenže pointa zůstává: chudí platí, bohatí se smějí. A my? My jsme ti, co pořád dřou, platí a drží hubu.

Krkavci minulosti a současnosti

Husova slova o krkavcích, kteří se slétají, aby vyklovali každé zrnko zlata a stříbra, jsou děsivě aktuální. Jen se podívejte na dnešní svět. Máme tu hejna politiků, lobbistů, byrokratů a korporátních šíbrů, kteří si z veřejných financí udělali dojnou krávu. Za krásnými slovy o „pomoci lidu“ si ti nahoře cpou kapsy a kupují luxusní auta, vily a dovolené.

Pod záminkou „lepší budoucnosti“ nám ukradnou přítomnost. Vymýšlí daně z ničeho, poplatky za všechno, od energie po vzduch, a když na konci měsíce zjistíte, že nemáte na nájem, ještě vám řeknou, že je to vaše chyba, protože „máte žít úsporněji“. Úsporněji? Zkuste to říct někomu, kdo má na hodinkách cenu průměrné české hypotéky!

Novodobé odpustky: zaplať a drž hubu

Kdysi se odpouštěly hříchy za peníze, dnes se kupují klidné svědomí. Ekologická agenda, fondy solidarity, všemožné projekty „pro udržitelný rozvoj“ – to všechno jsou jen zástěrky pro další vybírání peněz od těch, kteří mají nejméně. Jak říkal Hus: „Chceš pokřtít dítě? Zaplať! Chceš odpustit hřích? Zaplať!“ Dnes to platí doslova: Chceš žít? Zaplať! Chceš dýchat? Zaplať!

Peníze od chudého lidu se pak lijí do bezedných kapes těch nahoře. A co za to dostaneme? Dražší energie, mizerné zdravotnictví a důchodovou reformu, která zajistí jediné: že většina z nás se důchodu nedožije.

Zloději spravedlnosti

Hus by byl dnes znovu v šoku. Nejen z toho, jak mocní lžou, ale z toho, jak jim to prochází. Krkavci, o kterých mluvil, dnes nosí drahé obleky, sedí ve vládních kancelářích a jejich drzost nezná mezí. Říkají, že šetřit musí všichni, ale zkuste jim sáhnout na jejich prebendy. To je jiná pohádka. Zatímco Kristus chodil bos a neměl, kde by hlavu složil, tito moderní „spasitelé“ jezdí v autech za miliony a na schůzky létají soukromými tryskáči.

A co my? My se máme uskromnit. Místo teplého domova svetr, místo kvalitního jídla slevové letáky, místo jistoty zoufalství. A pak vám ještě řeknou, že máme být vděční. Za co? Za to, že se nám vysmívají do očí?

Poznáte je…

Hus měl pravdu, když říkal: „Poznáte je.“ Poznáte je podle toho, jak mluví o spravedlnosti, ale sami ji nikdy nepocítí. Podle toho, jak si dělají zákony na míru, zatímco vás za každou maličkost oškubou. Poznáte je podle toho, že chtějí vaši poslušnost, zatímco jejich drzost nezná mezí.

Co dál?

Je čas říct dost. Historie nám ukazuje, že každý tyran jednou padne. Žádný režim založený na lži a vykořisťování nevydržel věčně. Ale čekat nestačí. Každá generace má své Jan Husy – lidi, kteří se nebojí říct pravdu a postavit se za spravedlnost. A má i své krkavce, kteří se budou snažit udržet svou moc za každou cenu.

Otázka zní: kdo budeš ty? Ten, kdo se přidá k hejnu krkavců? Ten, kdo bude mlčet? Nebo ten, kdo vezme Husova slova a připomene těm nahoře, že „Bůh i lid vás vidí“?