Člověk se na sociálních sítích dozvídá věci, nad kterými zůstává rozum stát. Tahle hloupá Andula by chtěla uvalit povinnost na starší lidi, aby laskavě vyklidili své domy a uvolnili jí místo. Docela by mě zajímalo, kde bydlí její vlastní rodiče a prarodiče. Jak to, že je ještě nevystěhovala někam do kukaně, aby si mohla užívat v jejich? Nebo na vlastní rodinu tahle její zvrácená logika neplatí a ti cizí mají prostě smůlu a mají táhnout, kam chtějí?

Děvenka asi netuší, že na vlastní bydlení si člověk musí nejdřív vydělat, pak si ho koupit, nebo si ho vlastníma rukama postavit. Kdo dává takovým frackům právo vůbec na něco podobného pomyslet? Kdo tuhle Annu vychoval? Starší generaci může být úplně ukradené, že dnešní omladina nic neumí. Tedy, abych jim nekřivdila, něco přece jen umí skvěle: brát, co není jejich, být povýšení, závistiví, nenávidět a hlavně se vyhýbat poctivé práci. Ale postarat se sami o sebe, jako jsme to museli udělat my? To nedokážou a s tímto přístupem se to ani nikdy nenaučí.

Představa, že by stát měl nařizovat seniorům, v jak velkém prostoru smí dožít, zavání tím nejhorším totalitním inženýrstvím. Starší lidé do svých domovů investovali desítky let práce, odříkání, peněz a zdraví. Jsou to místa plná vzpomínek, kde vychovali děti a kde mají právo na zasloužený klid. Nápad, že by se měli na stará kolena pakovat jen proto, že se slečně Anně nechce makat a spořit, je vrcholem sobectví a neúcty.

Milá Anno, svět ti neleží u nohou jen proto, že jsi oslavila tři a dvacetiny. Chceš dům? Tak zvedni zadek, zapomeň na sociální sítě, najdi si pořádnou práci a začni šetřit, jako to dělaly generace před tebou. Parazitováním na životech starších lidí si totiž úctu ani vlastní střechu nad hlavou nevybuduješ. Jak se říká: „Ohýbej mě, mamko, dokud jsem jen Janko, až já budu Jano, neohneš mě, mamo.“ U Anny už je na ohýbání pozdě, ale facku od reality by si zasloužila jako sůl.

Autor: Milena Doušková