Včera mi vytrhli zub. Sedím doma, tvář nateklá, v puse díra jak po ruské raketě a já dumám nad tím, co poslouchám od profesorů: že Rusko prohrálo spoustu válek. No, možná. Ale já vím, že pravý problém světa jsou Anglosasové – ti se cpou všude.

A pak to přišlo.
Z díry v dásni se ozvalo:
„God save the Queen!“

Nevěřila jsem svým uším. Z rány vyskočil malý Anglán v cylindru, v ruce vlajku a čajník. Za ním se vyškrábal Američan s hamburgery v batohu.
„Od této chvíle je tato ústní dutina protektorátem Jejího Veličenstva!“ zahalekal Anglán.
„A my tu budeme chránit demokracii před ruskou plombou!“ dodal Američan a zapíchl do dásně vlajku s McDonaldem.

Tak to ne!
Otevřela jsem kredenc, vytáhla slivovici a pořádný lok.

Anglosasové začali panikařit:
„Bloody hell! Co to je?“
„Freedom vodka? My umíráme!“ řval Američan a mával bílou vlajkou ze zubní nitě.

Za pět minut bylo po invazi.
Anglán s Amíkem uplavali po jazyku pryč.
Myslela jsem, že mám vyhráno – ale geopolitika v puse nekončí jen tak.

Druhý den ráno slyším maršovou hudbu a do kuchyně kráčí malý Rus v šapce, přes rameno balalajku a na opasku tubu se sádlem.
„Zdravstvuj, Milena!“ zvolal.
„Já upevnit ústní suverenitu!“

Než stihnu protestovat, Rus namaže sádlem díru po zubu.
„Tak! NATO neprojde. Sádlo nejlepší obrana.“

Jenže po hodině sádlo klouzalo a měla jsem pocit, že mi v puse plave ponorka Kursk.
Rus mezitím odpočíval u lednice a hlídal ji před sankcemi. Nakonec jsem ho uspala půl deci slivovice a vyhostila pod stůl.

A tak skončila bitva o mou pusu:

• Anglán a Amík skončili v pekle u čerta, drhli plivátko,

• Rus usnul pod stolem, chráněn slivovicí,

• a já? Vítězka s chráněnou dírou, která porazila celé NATO.

A kdyby někdo pochyboval – doporučuji sklenku slivovice. Ta vás ochrání před vším. I před geopolitikou.

Autor: Milena Doušková