Markéta Pekarová Adamová pronesla větu, která si zaslouží vejít do učebnic politické arogance:

„Kauza bitcoin se přece netýká normálních lidí.“

A tím, dámy a pánové, bylo v jejím světě vše vyřešeno. Konec, šlus, dál není co řešit. Jenže normální lidé – tedy my všichni – si právě lámeme hlavu nad tím, jak je možné, že se kolem bitcoinových peněz motají jména lidí z okruhu vládní koalice, a nikdo to neřeší. Naopak – řeční se o tom, jako by šlo o kapsu jednoho mladého ajťáka.

Pekarová žije ve světě, kde „normální“ člověk neřeší, odkud se berou desítky milionů, které obíhají kolem nejasných kryptooperací, které mohou sahat až do politických struktur. Jenže právě tohle by měl řešit každý normální občan této země – protože my, normální lidé, jsme ti, kdo to nakonec všechno zaplatí. Ztrátou důvěry ve stát, v právo, v demokracii.

Tahle arogance mocných se tu zabydlela a vzkvétá. Politici, kteří mají chránit zájmy veřejnosti, mluví o nás, jako bychom byli jen obtěžující kulisa. „Netýká se vás to“ je ve skutečnosti plivnutím do tváře každému daňovému poplatníkovi.

Když se z ostudy stane norma

Pokud máme věřit, že naše země není banánová republika, pak musí být každý politik zasažený podezřením z korupce nebo zneužívání moci okamžitě odstaven a důkladně vyšetřen.
Místo toho ale slyšíme výsměch.

Zatímco „normální lidé“ platí daně, potýkají se s drahotou, bojují o důstojné důchody a živobytí, na „vrcholu potravního řetězce“ se rozléhá smích a pokrčení rameny. A z úst předsedkyně Sněmovny se ozývá, že nám po tom vlastně nic není.

Omyl, paní Pekarová. Nám po tom je. A právě proto to řešíme.