„Milí spoluobčané, držte si klobouky! Naše vláda nám zase nadělí! Jo, a teď si asi myslíte, že konečně mluvím o něčem užitečném pro vás, obyčejné smrtelníky. No kdepak, přátelé, není to pro vás. Tentokrát si nadělíme my nahoře, protože přece musíme mít motivaci k tomu, abychom za vás dřeli kosti! Chápete, bez třináctiprocentního navýšení platu by ani prezident Pavel nevstal ráno z postele, natož aby podepsal nějaký ten papír.“

Když se podíváme na naše evropské bratry, třeba do Portugalska, zjistíme, že tamní prezidentská kancelář funguje úplně jinak. Mají tam 140 zaměstnanců, což by bylo na naše poměry směšné. Tady si jeden člověk na Hradě sotva uvědomí, kolik dalších hlav ho vlastně obklopuje, protože v těch počtech zaměstnanců je takový chaos, že to nikdo pořádně neví.

A co víc, celý provoz portugalské prezidentské kanceláře, od platů přes údržbu, stojí něco přes 83 milionů korun ročně. Číslo, které by v České republice vyvolalo jen zděšený smích na účetního oddělení. U nás totiž náš zlatý aparát pod Petrem Pavlem spotřebuje jenom 424 milionů. Jo, čtete správně. Jenže, kdo by se s tím zabýval? Těch pár stovek milionů? To je přece prkotina, když tu máme tak důležité věci jako dražší naftu a máslo! ( Podle pana Svatoše)

Portugalský prezident si žije na skromném platu 286 775 korun měsíčně, zatímco jeho první dáma? Ta nemá ani na rohlíky. U nás? No, prezident Pavel si tento rok odnesl slušných 361 tisíc měsíčně. Jenže jsme Češi, takže se nespokojíme s průměrem. V roce 2025 to bude rovných 749 tisíc. A protože žádný muž není kompletní bez své lepší polovičky, Pavlova manželka si ‚vydupala‘ svých sto tisíc na sociálku a zdravotní. Koneckonců, být první dámou je náročný byznys – někdo to musí financovat.

Příští rok tak tenhle náš krásný páreček, co nás reprezentuje, vysolí měsíčně kolem 900 tisíc. A to už je vejvar, který by kdejakého fotbalistu rozplakal. Kam se hrabe portugalský prezident, který by za tyhle prachy nejspíš radši utekl na dovolenou na ostrov Madeira a v práci už se nikdy neukázal.