Některé výroky politiků jsou jen úsměvné, jiné trapné. A pak jsou výroky, které jsou nebezpečné. Pan Macinka se rozhodl patřit do té poslední kategorie.

Když prohlásí, že ho nezajímají příčiny války, není to jen důkaz, že nechápe, o čem je diplomacie. Je to důkaz, že nepochopil ani základní princip reality: všechno má příčinu. Popírat ji znamená popírat samotný základ historie.

A co to znamená v praxi? Že pokud by se podobný „politik“ dostal k moci, vedl by stát stylem: „Nezajímá mě, proč hoří les, hlavně že teď plameny hezky svítí.“ Jenže až se shoří celé město, bude na hledání příčin pozdě.

Diplomacie není hra pro děti, kde se hází kostkou. Je to strategická disciplína, která má jediný smysl: hledat příčiny konfliktů, jednat o jejich řešení a zabránit opakování tragédií. Politik, který příčiny odmítá hledat, není diplomat. Je hazardér. A hazard s bezpečností státu je něco, co si nemůžeme dovolit.

Macinkův „ignorantismus“ vypadá na první pohled jednoduše a lákavě – žádné složité analýzy, žádná historie, jen rychlé soudy a prázdná hesla. Ale právě tato jednoduchost je smrtící. Vede k tomu, že se zemi bere šance rozumět světu a chránit vlastní zájmy.

Takoví lidé jsou v politice nebezpeční, protože jim je jedno, co bylo včera, a nezajímá je, co bude zítra. A pokud někdo takový začne rozhodovat, zítra už možná nebude co zachraňovat.

Pan Macinka může být skvělý u volantu, může znát každý šroubek v motoru. Ale řídit stát není o převodovce, je to o paměti, příčinách a důsledcích. A kdo tohle nechápe, měl by zůstat na parkovišti dějin, ne se cpát na dálnici politiky.

Autor: Milena Doušková