V sobotu došlo v německém hlavním městě k teroristickému útoku na účastníky pochodu na podporu práv komunity LGBT+. Při útoku, který měl na svědomí v Německu narozený jedenaadvacetiletý islamista, zemřela jedna osoba, dalších 29 osob pak bylo zraněno. Sklízejí, co zaseli? Těžko říct, protože on jim to někdo dovolil. Někdo, komu se líbí rozeštvaní lidé. Dříve nám bylo jedno, kdo s kým spí a co dělá. Ano, protože si to dělali doma, a tak to bylo v pořádku. Jakmile s tím vyšli ven, už je to problém a globalisté si mnou ruce.

To se nám to povedlo a bude ono známé: „Perte se a žerte se.“

Protože o nic jiného tady už dávno nejde. Rozdělená společnost se totiž ovládá neskutečně snadno. Poštvat lidi proti sobě na základě toho, kým jsou, co si myslí, kým spí nebo komu fandí, je stará osvědčená taktika. Dříve nás spojovaly věci, které jsme měli společné – práce, rodina, normální lidská sousedská sousednost. Dneska se z každé prkotiny dělá barikáda.

Když se lidi hádají mezi sebou, nemají čas dívat se nahoru. Nemají čas ptát se, kam mizí jejich peníze, proč chudnou, proč se rozhoduje o nich bez nich a kdo na téhle neustálé vřavě vlastně profituje. Vyrobí se problém, předhodí se davu jako kost a lidi se o ni poperou do krve. Zákopy jsou hluboké, emoce stoupají a rozum pláče v koutě.

Tragédie je, že na to skáčeme a žereme jim to i s navijákem. Dovolili jsme, aby z nás udělali tlumoky, co po sobě štěkají na sociálních sítích i na ulicích. A ti nahoře? Ti si v klidu připíjejí šampaňským a sledují to divadlo. Dneska jsou to práva menšin, zítra to bude cokoliv jiného. Hlavně, aby lidi ani na vteřinu nenapadlo spojit se a říct dost. Dokud nepochopíme, že v téhle hře jsme jen užiteční pěšáci, budeme dál sklízet jen to, co nám tito inženýři chaosu zasejí.

Autor: Milena Doušková