Tyhle věty z úst pohlavárů mi regulérně zvedly tlak. Kdybych tu osobu měla po ruce, nejspíš by se mnou zažila blízké setkání třetího druhu. Sice to pak žehlila řečmi o tom, jak se dvojí kvalita už postihuje jako nefér obchodní praktika, ale k čemu nám jsou všechny ty královsky placené úřady a inspekce, když s tím v praxi „nemohou nic dělat“? Nařídit zákaz dovozu podřadného šuntu by šlo. Ono by šlo všechno, jen by na to někdo musel mít koule. Jenže těm našim rádoby vlastencům záleží leda tak na vlastním kontě, ne na českém pupíku.

Test, který nikoho nepřekvapil

Test na Vysoké škole chemicko-technologické porovnal 21 položek a až na výjimky zjistil to, co všichni dávno víme: kvalita zboží u nás je výrazně horší než v Německu či Rakousku. A jak reagovala inspekce? Mluvčí to dorazil větou, že dvojí kvalita je podle spotřebitelů nehorázná, ale dělají, že s tím nemohou nic dělat. A já se ptám – proč tedy berou plat? Pokud se s tím nechceme smiřovat, pojďme se konečně postarat o to, aby tyhle staré struktury zmizely v propadlišti politických dějin.

Když dítě dostane jeden plátek šunky

Politici nám v televizi pořád dokola vykládají, že Češi prý chtějí levné jídlo. Ale čí je to vina a ostuda? VAŠE! Dohnali jste české matky k tomu, že kupují „Eurošunku“ – s bídou jedlý odpad – za 30 korun tři deka. Kdyby wanted dítěti dát kvalitní šunku, za stejnou cenu dostane deset deka a dá mu jeden plátek na chleba. Tak co udělala? Koupí ten blivajz, protože počítá každou korunu, aby děti nešly spát hladové a měla z čeho udělat dvě nebo tři večeře.

A co byste jí, vy Pandrholové, poradili? Mláto? Kaši pro prasata? Ať se nacpou a mlaskají? Však se z nás stanou Dařbujáni s holou zadnicí!

Legendární špekáček, ze kterého je na nic

Zkusili jste si nedávno dát obyčejný špekáček, který býval chloubou našich táboráků? Pěkně děkuju – kůže, mouka, éčka, separát. Zbytek je jen marketing. A co ostatní zázraky na pultech?

• Tavený sýr: potkal se se škrobem, ale mléko ani nezahlédl.

• Jogurty: bez živých kultur, zato zahuštěné želatinou a škrobem.

• Uzeniny a lančmít: mouka, separáty, pařáty a obarvený prejt z kůží.

• Maso a sirupy: maso nadopované vodou a sójou, sirupy bez kapky ovoce.

• Chleba: bez kvásku – první den ušde, druhý den smrdí a třetí letí slepicím.

• A největší šleha? Prošlé maso se „očistí“ octovou vodou, naloží do marinády a šup s ním na pult jako letní specialita na gril!

Německá vs. „východní“ Nutella a španělské maso v depresi

Sypou nám do koryta to, co sami nechtějí. Tvořitelé tvrdí, že jde o „místní preference“, ale realita je prostá:

• Nutella: Zatímco Němci mají v receptuře sušené odstředěné mléko a víc kakaa, pro nás se používá levná sušená syrovátka, víc cukru a tuku. Výsledek je tmavší a chutná hůř. Takový „Fric“ má prostě receptury dvě – jednu pro německé bachory a druhou pro slovanské otroky.

• Maso ze Španělska: Španělsko je gigant, ale cena je vykoupena průmyslovým hnojem. Zvířata cestují tisíce kilometrů, stres z nich vyplaví kortizol a výsledkem je maso bledé, měkké a vodnaté. Na pánvi pustí bílou pěnu a místo opékání se dusí. EU se takhle zbavuje přebytků a naše řetězce to k nám sypou jako vábničku.

Od zdravé výživy k lékům

Od zrušení potravinových norem v roce 1994 tu máme džungli. Kvalita padla na hubu a nikoho to nezajímá. Výsledky vidíme v ordinacích: lidi berou od padesátky hrsti prášků a po šedesátce mívají diagnózy, které dřív patřily sedmdesátníkům. A mladí? Alergie, celiakie, intolerance a chronická únava.

Páni politici, není vám hanba? Zničili jste dobré jméno této země a dovolili jste, aby si z nás cizí obchodníci dělali dojnou krávu. Vaše morálka je hluboko pod bodem mrazu. Nejraději bych vás vystěhovala mezi tučňáky – i když těm bych to neudělala.

Selský rozum místo letáku se slevou

Lidé, podpořte vlastní sedláky a zemědělce. Nekupujte kvanta sraček, raději méně – ale kvalitně. Raději si zajděte k místnímu řezníkovi a dejte si maso dvakrát týdně, ale pořádné. Naše mámy to uměly. Uměly šetřit, vařit, uchovat a nevytvářet odpad.

Přestaňte být rozežraní z letáků a kupovat předražené sračky bez vitamínů. Vzpomeňte si, co nás živilo v zimě: zelí, brambory, cibule, česnek. Zvládneme to taky – jezte, abyste žili, a nežijte pro žrádlo z dovozu!

Autor: Milena Doušková