Bitcoin pod kobercem aneb Stanjura v roli kouzelníka a- a a+

Pro zachování duševního zdraví je lepší si ze všeho dělat srandu.

Čerti si mnou ruce – máme tu další kousek z repertoáru kouzelnické školy ODS. Tentokrát to není králík z klobouku, ale bitcoin z dílny drogového dealera. A aby to nebylo málo, stát si tenhle špinavý peníz s noblesou převzal, jako by šlo o pamětní minci Karla IV.

Koordinátor Uhlíř měl tu drzost napsat, že přijetí bitcoinů státem je od začátku neplatné. Jenže ouha! Když pravda příliš smrdí, přichází na scénu staré dobré zaklínadlo: „odešel po vzájemné dohodě, když splnil zadání“. Přeloženo: buďte rádi, že ještě odchází po svých a ne v pytli na brambory.

A aby iluze byla dokonalá, ministryně Decroix rozvěsila po zdech ministerstva krásnou „časovou osu“. Jenže ouha podruhé – na té ose chybí důležité uzly. Takové ty nepříjemné, co ukazují směrem k Zbyňku Stanjurovi. Inu, jak se říká: co oči nevidí, to volič nesežere.

Prezident Pavel se sice podivil, ale známe to – podivem se koberec nezvedne a bordel se sám nevyklopí. Takže nám zůstává jen to kouzelné ticho. Jen se nesmí moc dupat, aby to pod tím kobercem nekřupalo.

Tak si říkám: jestli stát přijme od drogového dealera bitcoiny, neplatné od začátku, a ještě k tomu vymaže z dějin jméno ministra financí… pak už by nás v pekle fakt měli připsat na čestnou listinu kreativních hříšníků. Tam aspoň dostaneme přídavek soli a ohně – ne tuhle trapnou „vzájemnou dohodu“.


Pekelný soud nad bitcoinovou fraškou

V pekle máme pořádek. Když přijde duše podvodníka nebo dealera, jde rovnou do kotle. Žádné „vzájemné dohody“ a žádné mazání časových os. Jenže v českém ministerstvu spravedlnosti to funguje obráceně – podvodník dá státu bitcoiny a ten je vděčně přijme. Když to někdo nahlas pojmenuje, rychle ho vystrčí dveřmi s úsměvem „splnil zadání“.

Obžalovaný č. 1: Eva Decroix
Obžaloba: kouzelnictví na ministerstvu. Vytvořila „časovou osu“, kde se záhadně ztrácejí události jako ponožky v pračce. Klíčová fakta? Fičí z okna. Pekelný verdikt: deset let vaření v kotli s kalendářem, který má vytrhané stránky.

Obžalovaný č. 2: Zbyněk Stanjura
Obžaloba: duch přítomný, ale na papíře zmizelý. Časová osa se ho bála tak moc, že radši udělala, že nikdy nebyl. Pekelný verdikt: navždy běhat po kruhovém objezdu s nápisem „ministr financí“ a bez jediné výjezdové cesty.

Obžalovaný č. 3: Český stát
Obžaloba: přijetí špinavých bitcoinů jako by to byly korunovační klenoty. Pekelný verdikt: doživotní kurz „jak rozeznat peníze od drogového svinstva“ přímo u Lucifera.

A ten, kdo si dovolil říct pravdu – bývalý ústavní soudce David Uhlíř? Ten by měl v pekle nárok na prémie a menší kotlík, protože měl koule napsat, že celá ta fraška je neplatná od začátku. Jenže ve vládních kruzích se místo pravdy oceňuje poslušnost a ticho.

Takže, milí hříšníci z vlády – vítejte u nás dole. Tady se nezametá pod koberec. Tady se koště používá jen na to, aby se roztopil pořádný oheň.

Autor: Milena Doušková

1 komentář

Vítejte v diskusi ke článku. Sdílejte své názory, obavy i rady.

  1. leafroller

    Dost mi vadí, že je pan Jiříkovský neustále velmi zjednodušeně označován za dealera drog. Není to pravda. Pan Jiříkovský byl něco jako majitel tržiště, který se - pravda - moc nestaral o to, co se v jednotlivých stáncích prodává, jen bral provize \"za nájem\". Ale na tom všem stejně nezáleží. Kdyby byly drogy legální a pod kontrolou státu, nemusel být žádný darknet, nemuselo být žádné tržiště ani žádná kauza. Tento případ je dalším ukázkovým příkladem řešení důsledků a nikoli příčin problému.

    Odpovědět

Prosíme dodržujte slušné vychování a obecný kodex diskutujících.
Názory se daji projevovat i slušně, přesto s důrazem.