Mírová jednání: Krok vpřed, dva zpět

• První přímá jednání mezi Ukrajinou a Ruskem po třech letech se uskutečnila 16. května v Istanbulu. Jednání trvala něco přes hodinu a skončila bez dohody o příměří. Axios

• Ruská delegace požadovala, aby Ukrajina uznala ruskou kontrolu nad Doněckem, Luhanskem, Chersonem, Záporožím a Krymem, stáhla své jednotky z těchto oblastí a zůstala neutrální bez zahraničních vojsk na svém území.

• Ukrajinská strana tyto požadavky odmítla jako nepřijatelné. Jediným konkrétním výsledkem jednání byla dohoda o výměně 1 000 válečných zajatců.

Role USA a prezidenta Trumpa

• Prezident Trump plánuje v pondělí telefonicky hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským s cílem vyjednat příměří a ukončit konflikt.

• Ukrajina vyjádřila ochotu přijmout okamžité 30denní příměří, pokud Rusko souhlasí se stejnými podmínkami.

• Putin uvedl, že podporuje myšlenku příměří, ale zdůraznil potřebu projednat detaily a zajistit, aby příměří vedlo k dlouhodobému míru.

Evropská reakce a bezpečnostní záruky

• Evropské země varují před uzavřením příměří bez pevné mírové dohody a bezpečnostních záruk pro Ukrajinu.

• Koalice ochotných, vedená Spojeným královstvím a Francií, pracuje na vytvoření mezinárodní bezpečnostní síly pro Ukrajinu, která by udržela mír v případě příměří.

Současná situace

• Ruské útoky pokračují, včetně smrtícího útoku dronem na civilisty v Sumách, který si vyžádal devět obětí.

• Ukrajinský prezident Zelenskyj nadále apeluje na bezpodmínečné příměří a mezinárodní podporu.

1. Válka se proměnila ve vyčerpávací konflikt

Obě strany jsou vyčerpané. Ukrajina má málo lidí, munice i morálky. Rusko má sice zdroje, ale platí za ně vysokou daň – lidskou, ekonomickou i mezinárodní. Bojuje se o každý metr a ztráty jsou obrovské.

2. Západ je rozpolcený

Evropská veřejnost ztrácí chuť platit další zbraně a podporu. USA se blíží k volbám – a pokud vyhraje Trump, může se podpora Ukrajině dramaticky změnit. Ukrajina stojí na západní pomoci – bez ní je slabá. Ale ta pomoc už není samozřejmost.

3. Rusko si drží své – a vyčkává

Putin ví, že čas hraje pro něj. Pokud se západní jednota rozpadne, Ukrajina zůstane sama. Rusko nemá zájem na kompromisu – chce Ukrajinu slabou, rozdělenou nebo ovládanou. A čím déle válka trvá, tím víc to vypadá, že na to má nervy i sílu.

4. Politické řešení? Zatím nikdo nechce ustoupit

Zelenskyj nemůže říct: „Ztratili jsme Donbas a Krym“, protože by politicky padl. Putin zas nemůže ustoupit, protože válku prodává doma jako „existenciální boj s NATO“. Takže mírová jednání? Možná, ale spíš jen na oko.

5. Možný vývoj: zamrzlý konflikt nebo územní ztráty pro Ukrajinu

V nejpravděpodobnějším scénáři:

• Ukrajina ztratí část území de facto, i když ne de jure.

• Vznikne zamrzlý konflikt jako v Podněstří nebo Abcházii.

• Rusko si udrží kontrolu nad klíčovými oblastmi a bude dál destabilizovat zbytek Ukrajiny.

Můj názor, bez obalu

Západ hodil Ukrajinu do boje, aby si vyřídil účty s Ruskem. Ale místo rozhodující pomoci ji nechává vykrvácet. Rusko z toho vyjde oslabené, ale pořád silnější než čekali. Ukrajina bude dlouho trpět – a možná se z toho už nikdy úplně nezvedne.

Závěr? Vítěz nebude nikdo. Ale poražený bude nejvíc obyčejný člověk.