„…a my, jako ekonomická další spolková země Německa…,“ prohlásil ekonomický poradce Fialy, Křeček.

Zdroj: Ta slova padla po 15 minutě. Určuji to pro ty, co nechtějí Křečkovi lži poslouchat celé

No ne, že bych se divila něčemu, co víme skoro všichni, ale nestačím se divit, že to Křeček tak bezostyšně vypustil z úst v televizi. Doufám, že si lidi všimnou i takových bezostyšných výroků, které jen tak plácnou mimoděk. Měl by si ale vybrat lepší slovo. My nejsme „další“ spolková země. My jsme jen jejich kolonie na dobré krmení a podporu jejich pohodlí. Taková je naše realita.

Jak je možné, že naši lidé tak snadno polykají tuhle novou nadvládu Němců, kteří nám nikdy v historii nic dobrého nepřinesli? Jak je možné, že jim někteří z nás už odpustili okupaci a vraždění za druhé světové války? Jak je možné, že se někteří tak hanebně plazí před Němci a vůbec jim to není trapné? Ti, co padli pod německou botou, se musí v hrobě obracet. Moji předci by mi neodpustili, kdybych někdy zapomněla na jejich zločiny a chtěla jim odpustit. Já neodpouštím koncentrační tábory, hromadné popravy civilistů a krvavou stopu, kterou po sobě zanechali všude, kam vkročili.

Nikdy jsme si nebyli rovni, nejsme a nebudeme. Není to jen o tom, že jsme ekonomicky závislí. Někteří z nás jsou závislí i duševně. Narodili se jako otroci a jako otroci umírají. Je to trapné, jak někteří lezou Němcům do zadku a přitom chovají nevraživost vůči Rusku. Co nám Rusko udělalo, že si zaslouží takovou nenávist? Vzali nám továrny, banky, půdu, obchody nebo životy? Ne, nevzali. Ano, přišli sem a neměli tu co dělat, to je pravda. Ale kdyby tu nebyli, všechno, co se děje dnes, by se stalo už dávno a kdoví, jestli by už zase neexistoval Protektorát Čechy a Morava. Proč ne, Skoro všechno jsme jim dali dobrovolně a tak ať si vezmou všechno, že politici?

Úryvek ze staršího článku je pořád aktuální

Naši předci bojovali za naši svobodu a osvobození od Němců, kteří nás roky tyranizovali, zabíjeli a měli nás za podřadnou, slovanskou rasu. Vlastně to trvá po staletí a nikdy to nebude jinak. Buď se od nich konečně odstřihneme, nebo zůstaneme jejich živitelem. Po druhé světové válce nás od nich osvobodila Rudá armáda. Až do roku 1989 jsme měli od Západu a Friců pokoj. Všechno je jinak a my jsme opět kolonie Německa a to už 30 let. Jen hlupák chce sloužit Německu co nám vraždilo naše předky. Já nezapomenu na svého strýce v koncentráku a další případy z mé rodiny a z jejich okolí. O všech mi vyprávěli a já jsem to vyprávěla zase svých dětem. To je úkol všech pamětníků. Vyprávět a vyprávět jak to bylo a kdo nás vraždil a kdo nám osvobodil.