V poslední dobrou jsem se docela zabývala tím, jak vlastně vysvětlit pojmy jako demokracie, totalita a diktatura. Ano, máme internet a můžeme klikat, číst a pátrat. Tyhle definice jsou docela jednoduché, ale já mám pocit, že lidé je ani nečtou. Že mají rádi všechno ve zkratce a že je unavuje i čtení. Pokusím to říct obyčejně, pro nás obyčejné lidi.

Děje se to? Neděje! – Demokracie je vláda lidu kde se nebojíme říkat nahlas svoje názory, scházet se kde chceme a kde chceme. Demokracie je o to, že námi zvolení politici se nám musí zodpovídat ze svých činů. My jsme nadřízení a oni podřízení. Politici jsou tam z vůle lidu a ti jim propůjčují zemi k tomu, aby ji zvelebili a lidem usnadnili a zlepšili život.

Pojem demokracie – forma vlády, v níž o výkonu státní, obecní a krajské moci rozhoduje mínění většiny oprávněných občanů, nejčastěji volbou. Způsob, jak občané své mínění v demokratickém státě uplatňují, určuje ústava.

———————————————————————————————————————-

Děje se to? Děje! – Totalita je nedemokratická forma vlády. Vláda nad státem se sebrala z rukou lidu a je ovládanou politickou skupinou lidí co si uzurpují vlastnictví země a jejího lidu. Postupně si berou stále větší a větší část vlády a začínají ovládat média, bezpečnostní složky a neváhají je použít a využít proti národu. Plíží se nenápadně, ale pohlcuje stále větší množství lidí. Lidé se začnou dělit na skupinky a přelévat do stále většího množství stran a nakonec větší část podlehne totalitě a ta druhá polovina se bude zmenšovat až zůstanou jen zbytky ze kterých se stanou vyvrhelové. Známe to z komunismu kdy většina se vezla a 5% jelo proti a končili často ve vězení nebo na okraji společnosti.

Pojem totalita – typ diktátorsky vedeného státu prosazující úplné ovládnutí všech oblastí společenského života prostřednictvím byrokratického aparátu a policejní moci, vedoucí k deformování individua až k jeho úplnému podrobení nebo umlčení. Totalitarismus je nedemokratická forma státního zřízení, kde se vládnoucí elita politických vůdců snaží ovlivnit celý život společnosti jejich ideologií a názory.

Totalita zavádí nad občany totální kontrolu a jedinec nic neznamená

• cílem je prosadit určitou ideologii a způsobit to, aby jí občané přijali
• je spojena s potlačením opozice a užíváním teroru psychického i fyzického, k zastrašení protivníků nebo prosazení extrémních stanovisek
• jediná politická strana vládní a vládnoucí a stát je degradován na nástroj k prosazení politiky vládnoucí strany
• informační monopol – má v rukou sdělovací prostředky
• oficiální propaganda – utváří světonázor
• převaha policejního státu nad právním
• řízené hospodářství – podřízeno zájmům státu
• potlačení lidských práv
• omlouvání zločinů principy vyšších cílů nebo principy nové morálky

———————————————————————————————————————-

Děje se to? Zatím se to neděje veřejně – ale vypadá to, že nad naší vládou je někdo kdo tahá za nitky a my máme totalitní diktaturu! Už i naši vlastní politici mají diktaturní způsoby a mají pocit nedotknutelnosti a v podstatě se nemýlí, protože velká část národa už naskočila na totalitní vláček a všechny demokraticky smýšlející osoby se utlačují. Přijde doba, kdy nám seberou všechno. I tu klávesnici do které zatím ťukám. Ještě pořád je to na nás o nás, ale chce to znalosti o stavu dění.

Pojem diktatura – autoritativní a nedemokratická forma vlády, ve které je neomezená politická moc držena diktátorem nebo politickou skupinou. Obvykle jsou zároveň omezeny svoboda slova, médií či shromažďování. Diktatury se určitými aspekty monarchismu, zvláště pak absolutismu, inspirují. Diktaturu nelze definovat absencí voleb, neboť mnoho diktátorů volby naopak organizuje k posílení své legitimity doma i v zahraničí. Tyto volby pak povětšinou manipuluje, případně nedovolí ve volbách kandidovat skutečné opozici, což může zdůvodnit různými způsoby.

Typy diktatur

Totalitarismus se vyznačuje úplnou kontrolou vlády nad masovou komunikací a sociálními i ekonomickými organizacemi a propracovanou ideologií, podle níž je společnost organizována.

Autoritarismus si vystačí s kontrolou politické sféry a silových složek, ale může nechat volnost například ekonomickým subjektům, nebo někdy do jisté míry i médiím a kultuře.

Diktatury – vojenská diktatura, diktatura jedné strany, osobní diktatura, monarchická diktatura a hybridní diktatura.