Srbské přísloví:

,,Ve válce dají politici munici, bohatí jídlo a chudí svoje děti. Po válce politici uklidí munici, bohatí získají ještě více jídla a chudí jdou hledat hroby svých dětí.“

Video – Růže mají trny

Tohle video je velmi silné a docela těžko se na něj dívá. Těm, co mají pocit, že je Ukrajina obětí se pravděpodobně poničí jejich iluze, ti co tvrdí, že obětí je Rusko budou pokyvovat, jako že ano. Já řeknu, že vina je všech stranách a nejlépe to vystihují slova Ježíše Krista:

Kdo je bez viny, ať první hodí kamenem.

Války byly, jsou a bohužel i budou. Lidé vždy toužili po cizím majetku, po cizí zemi, po vládě nad ostatními. Člověk je tvor nedokonalý, ale co je horší, většina je ve své podstatě dost krutá. Víme, že jsou schopni týrat děti, mučit lidi, experimentovat na nemocných, vraždit, zabíjet, znásilňovat a to v takových rozměrech, že si to ani neumíme představit.

Pamatuji si na příběh jednoho francouzského šlechtice, kterému na honu byla zima. Potkal venkovskou dívku. Posloužila mu jako kamna. Rozřízl jí břicho a do něj vložil svoje nohy. Vzpomeňte si na mučící nástroje, nezapomeňte na koncentrační tábory, ale ani na policejní výslechy. Co se děje ve věznicích se můžeme jen domýšlet. Lidská krutost nezná mezí a vy se najednou divíte, že je tu další válka a skoro za humny. Roztahuje se a plazí se jako had pomalu do zemí kolem nás a k nám, na naši vlastní půdu.

A co udělala část naší země v čele s vládou? Řekla jen, vítejte a pojďte dál. Buďte tu jako doma, ale mysleli víc než doma. Vše zdarma a najednou je už zase ČR papežtější než papež. Neděláme nic pro sebe, ale pro druhé by se někteří rozkrájeli. Všechno se radikalizuje a umírněnost zmizela ze všech slovníků. Nikdo neposlouchá toho druhého a svět se nám rozpadl na pro a proti. Nic mezi tím. Projevuje se krutost a nenávist v celé své nahotě. Rusové žijící u nás to mají velmi těžké a lidé jim dávají pořádně sežrat. Jakoby mohli za všechny křivdy světa. Je mi z této doby zle a lidé ve mně vzbuzují negativní pocity a jen čekám, kdy to dotáhnou na cestu, ze které nebude návratu.

Tohle napsal učitel a já se ptám kde přišel k té nenávisti a co jemu osobně ty děti udělali.

Tohle je práce Národního divadlo a já se ptám kde vzali tu drzost určovat na co se máme dívat, co si myslet a co číst. Já budu dál číst Dostojevského a další ruské spisovatele a rozhodně mi to dá vím jak celá knihovna Václava Havla.

Jen když se zelená. Byla bych spokojená kdyby to byla tráva.

Tohle je válka. Naprostá bezcitnost vůči mrtvým. Jsou jen tak pohozeni. Hodnota lidského života je nulová pokud zrovna neposkytne svoje orgány pracháčům na prodloužení života,