Všechno, co k tomu bylo, jsem seriózně sepsala a dala k vašemu posouzení. Jestli je to dobře, nebo špatně? Já fakt nevím, ale jedno vím jistě: omezení svéprávnosti tyhle osoby chránilo. Tuhle ochranu jim politici vzali, a proč? Zase je napadla hovadina a honem rychle ji uskutečnili. Myslím, že pro ně bylo lepší nebýt právně odpovědní.

Co je ale „paráda“, je to, že spousta „umělců a politiků“ chtěla vzít volební právo důchodcům. Dokonce chtěli, aby si lidé dělali IQ testy, jestli mají na to se seriózně rozhodnout, koho volit. Přečetla jsem tolik hnusných komentářů na adresu důchodců, že by to vydalo na knihu. Všichni, co mají mozek v hlavě a paměť, si na to určitě vzpomenou.

Jak je možné, že tihle lidé neprotestují? Jak je možné, že lidé bez svéprávnosti s velmi nízkým IQ mohou volit? Přitom musí jít k volbám s doprovodem. Jsou svéprávní, tak proč doprovod? Je to fakt prasárna jak vyšitá. Raději to nebudu rozvádět dál, nechám to na vás a těším se na vaše komentáře, jak to vidíte vy.

Nesvéprávní lidé mohou volit

Tato změna vychází ze zákona o správě voleb (zákon č. 88/2023 Sb.). Předpis plně zrušil překážku výkonu volebního práva spočívající v omezení svéprávnosti. Tím Česko dostálo mezinárodním závazkům (např. Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením).

Jak zákon prošel a kdo za ním stál?

• Příprava návrhu (vláda Petra Fialy): Návrh zákona připravilo Ministerstvo vnitra jako součást širší modernizace volebního práva (např. jednotný správní kód, elektronické přihlašování, korespondenční volba v zahraničí atd.). Návrh schválila Fialova vláda a předložila jej do Poslanecké sněmovny.

• Projednání v Parlamentu: Poslanec Marek Benda vystupoval jako předseda poslaneckého klubu ODS a zástupce koalice při vyjednávání a projednávání volební legislativy. Zákon byl ve Sněmovně i v Senátu schválen v roce 2023.

• Evropský kontext: Většina evropských zemí (např. Rakousko, Německo či Nizozemsko) již volební právo lidem s intelektuálním nebo duševním postižením neodebírá. Dřívější česká praxe byla opakovaně kritizována lidskoprávními organizacemi i veřejnou ochránkyní práv.

• Osvěta a asistence: Televizní stanice a veřejnoprávní média před volbami vysílaly osvětové reportáže a návody. Ukazovaly, jak klientům sociálních služeb či lidem s Downovým syndromem vysvětlit volební principy a jak jim asistovat při úkonu volby bez ovlivňování jejich vůle.

Argumenty, proč je tato změna vnímána pozitivně:

1. Základní lidské právo: Podle Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením by neměl být nikdo zbaven práva volit pouze na základě zdravotního stavu nebo diagnózy.

2. Inkluze a důstojnost: Lidé s intelektuálním nebo duševním znevýhodněním žijí v této společnosti, platí daně a rozhodnutí politiků se jich přímo dotýkají (např. péče, sociální služby, bezbariérovost).

3. Standard v Evropě: Většina vyspělých zemí (např. Německo, Rakousko, Španělsko či Skandinávie) již plošný zákaz volit pro tyto osoby zrušila a v praxi to nezpůsobilo žádné selhání systému.

Argumenty, proč tato změna vyvolává obavy:

1. Riziko ovlivnění: Hlavní obavou je, že někteří lidé s těžším znevýhodněním nemusejí plně chápat politický proces a mohou být snadno ovlivněni příbuznými, asistentenmi nebo pracovníky v sociálních zařízeních.

2. Schopnost vyhodnocení: Odporci namítají, že k odpovědné volbě je potřeba schopnost vyhodnotit volební programy a důsledky své volby.

3. Etické dilema: Pro pečovatele to přináší etické dilema – jak člověku s postižením pomoci odvolit, aniž by mu přitom podsouvali vlastní názor.

Závěr a shrnutí

Zda je tato změna „špatně“, nebo „správně“, záleží především na tom, z jaké perspektivy se na věc díváme: zda klademe větší důraz na ochranu principu rovnosti a lidské důstojnosti, nebo na ochranu volebního systému před možným ovlivňováním a neznalostí.

Česká republika před lety podepsala Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením. Výbor OSN i Evropský soud pro lidská práva Česko dlouhodobě kritizovaly za to, že plošně odebírá volební právo všem, kteří mají omezenou svéprávnost. Ministerstvo vnitra proto připravilo velký balík změn (zákon o správě voleb č. 88/2023 Sb.), jehož cílem bylo modernizovat volební pravidla. Sjednocení volebního práva pro všechny plnoleté občany bez výjimky bylo součástí této reformy, kterou následně schválila vláda i parlament.

Autor: Milena Doušková