Jak je to doopravdy s těmi emisními povolenkami?

Představte si, že si v unijní hospodě dáte všichni stejné pivo. Jenže u placení přijde šok: Švéd zaplatí dvě stovky, Němec čtyřstovku, a Čech má na účtence sedm tisíc. Jak je to možné, když cena jedné povolenky je pro celou Evropu úplně stejná?

Oč tu vlastně jde?

Emisní povolenka je v podstatě pokuta za to, že při výrobě kouříte z komína. Čím víc CO₂ vypustíte, tím víc papírů musíte v Bruselu nakoupit. A tady je ten zakopaný pes:

• Švédsko vyrábí elektřinu z vody a jádra. Z komínů jim nic nejde, tak téměř nic neplatí.

• Česko je stará průmyslová bašta. Pořád ještě topíme a svítíme hnědým uhlím a máme plno továren. Proto u nás za tyhle „kouřové pokuty“ necháme nejvíc peněz v přepočtu na jednoho člověka.

Proč fabriky balí kufry a utíkají do Asie?

Zetor v Brně a další firmy nemizí jen tak z rozmaru. Evropa si vymyslela nejpřísnější ekologická pravidla na světě. Česká fabrika musí platit drahé energie, drahé povolenky a plnit stohy papírů. Jenže v Číně nebo Indii na nějaké emise kašlou. Výsledek? Zetor zjistí, že materiál v Indii koupí o třetinu levněji a žádné povolenky neplatí. Tak sbalí výrobu a odejde. Český dělník přijde o práci a my si pak dovezeme traktor vyrobený z čínské oceli.

A bude hůř? Od roku 2028 se siahne na auta i kamna

Dosud tyhle pokuty platily hlavně elektrárny a velké teplárny (i když ty to přenesly do našich složenek za elektřinu a teplo). Jenže od roku 2028 přijde novinka: povolenky se zavedou i na benzín, naftu, plyn a uhlí na doma.

• Benzín a nafta zdraží zhruba o 4 koruny na litr.

• Uhlí a plyn na topení půjdou nahoru o desítky procent.

Co s tím?

Peněz z povolenek se vybere sice mraky a část jich pošlou zpátky lidem na zateplení nebo soláry. Jenže člověk, co z výplaty sotva poplatí složenky a dojíždí starým autem do práce, nemá miliony na přestavbu baráku. Brusel chtěl jít příkladem celému světu, ale zapomněl na jedno: když zlikviduje vlastní průmysl a odrovná peněženky obyčejných lidí, zbytek světa se nám bude jen smát.

Odhadované nákladové zatížení na obyvatele (vybrané země EU)

Tyto rozdíly jsou dané tím, jaký má daný stát energetický mix a strukturu průmyslu:

Proč je na tom Česko tak špatně?

• Uhelná závislost: V Česku vyrábíme obrovské množství elektřiny a tepla z hnědého uhlí. Elektrárny a teplárny musí za každou tunu vypuštěného CO₂ koupit povolenku, což se pak propisuje do cen elektřiny, tepla i zboží pro finální spotřebitele.

Kolik peněz do Česka teče?

Česká republika je jedním z největších příjemců z celého Modernizačního fondu, hned po Polsku. Odhaduje se, že nám EU vrátí 30 až 80 miliard. Docela zvláštní počty, že? Tohle fakt není moc přesné — rozptyl 50 miliard očividně nikomu nevadí.

Když budeme počítat, vyjde to asi takhle: Na jednu osobu je to 7 000 Kč × 11 000 000 obyvatel = 77 000 000 000 Kč. Už vidím, jak nám posílají 80 miliard… Vsadím boty, že budeme rádi za 30 miliard. A i pak budeme pořádně v mínusu, přičemž ty peníze musíme dát jen tam, kam nám to EU milostivě dovolí.

Tyto peníze jsou ze zákona účelově vázané a musí jít výhradně do projektů na snížení emisí a modernizaci:

• Přechod teplárenství od uhlí k plynu a biomase: Masivní dotace pro městské teplárny, aby nemusely skokově zdražovat a mohly přestavět kotle.

• Obnovitelné zdroje: Výstavba fotovoltaických a větrných elektráren na střechách i pozemcích.

• Nová zelená úsporám: Zateplování domů, výměna kotlů za tepelná čerpadla, instalace fotovoltaiky pro domácnosti i seniory.

• Modernizace průmyslu: Dotace pro velké podníky na úspory a čisté technologie.

• Komunitní energetika a rozvodné sítě: Posilování sítě, aby zvládla připojování nových zdrojů.

Právě nová vlna emisních povolenek — systém EU ETS 2 — vyvolává obrovské emoce. Nebude se totiž týkat jen velkých továren, ale dopadne přímo na peněženky běžných lidí.

Jak ETS 2 funguje v praxi a o kolik zdraží život?

Vše závisí na ceně povolenky na burze. Místo původně slibovaných 45 eur se počítá spíše s 80 eury:

• Benzín a nafta: Zdražení o cca 3,50 až 4,50 Kč na litr.

• Zemní plyn: Nárůst ceny o cca 15–20 %.

• Uhlí a brikety: Tady bude skok nejdrastičtější, zdražení může dosáhnout 30–50 %, protože uhlí má nejvyšší emise.

• Elektřina a tepelná čerpadla: Těch se ETS 2 prakticky nedotkne, ty spadají pod „starý“ systém ETS 1.

Průměrnou českou domácnost tak nový systém přijde na 2 000 až 5 000 Kč ročně navíc. K tomu je ale potřeba připočítat zdražení potravin a služeb, protože obchodníci a dopravci si tyto vyšší náklady promítnou do svých cen.

Jak z toho ven?

To, že je evropský průmysl v krizi, si už dnes uvědomují i v Bruselu. Otázka je, zda reakce nepřichází pozdě. EU se teď snaží zavádět takzvané uhlíkové clo (CBAM) — tedy přirážku na zboží (ocel, hliník, hnojiva) dovážené ze zemí mimo EU, které emisní povolenky neplatí. Cílem je srovnat podmínky pro domácí i zahraniční výrobce. Jestli to bude stačit k tomu, aby se z toho evropské hospodářství vyhrabalo, nebo to průmysl ještě více zatíží byrokracií, je teď největší ekonomickou debatou v Unii.

Za mě je pozdě. Čím dříve přestaneme poslouchat EU = Německo, tím dříve se z toho dostaneme a tím lépe pro naše potomky. Vždyť nejlepší hospodář je ten, co pracuje na svém a ve svém. Máme to? Nemáme. A v tom je ten problém.

Autor: Milena Doušková