Romana Hilenková – „Fracek ze 6% strany rozhoduje o tom, kam přímo volený prezident s 60% hlasů smí nebo nesmí jet zastupovat naši republiku? Spolu s premiérem nezazdil jen PP, ale nás všechny, kdo jsme PP volili! TOHLE SI OPRAVDU NECHÁME LÍBIT?“

Odpověď pro ni a ostatní co sčítají jablka a hrušky

Lidé neumí myslet

Za všechny ty výkřiky, které se rojí po internetu poté, co Andrej Babiš oznámil složení delegace na nadcházející summit – a hlavně to, že Petr Pavel nikam nejede –, jsem vybrala reakci tajuplné paní Romany. Fascinuje mě totiž, jak příznivci Petra Pavla sčítají hrušky s jablky a vůbec jim nedochází, jakou logickou kravinu ze sebe sypou.

Srovnávat procenta z parlamentních a prezidentských voleb je čirá ukázka politické negramotnosti. Prezidentská volba ve druhém kole je soubojem jeden na jednoho. Je matematicky naprosto jisté, že vítěz bude mít přes 50 % hlasů. Jinak to prostě dopadnout nemůže. Naproti tomu volby do Poslanecké sněmovny dělí hlasy mezi desítky politických subjektů. Proto ani celkový vítěz zpravidla nedosáhne na 40 % a vládní koalice se skládají z menších stran.

To, že paní Romana (nebo kdokoli, kdo jí text psal) útočí na Petra Macinku s tím, že „zazdil prezidentovy voliče“, je až úsměvné. Autorku zjevně vůbec nenapadlo, že kdyby to bylo naopak, vládní reprezentace by zase „zazdila“ ty miliony lidí, kteří rozvědčíka na Hradě ani omylem nechtěli. Petr Pavel tehdy vyhrál se 58 % hlasů, Andrej Babiš získal 42 %. Ano, Pavel zvítězil. To ale neznamená, že poražená menšina ztratila právo na názor a že se teď všichni povinně podřídíme hradnímu diktátu.

Máme právo mluvit a po tom, co tady vláda ruku v ruce s prezidentem celé roky předváděla, si rozhodně nemusíme nechat líbit všechno.

Korunu tomu všemu nasadil sám Petr Pavel, který kvůli složení delegace na summit uraženě podal kompetenční žalobu. Udělal na vládu takové to dětské „baci, baci“, protože mu někdo sebral hračku. Je to trapné, nedůstojné prezidentského úřadu a ukazuje to jediné: náš státem placený cestovatel prostě neumí prohrávat s grácií.

Perlička na závěr pro ty, co stále nechápou:

Představte si, že jdete s partou do hospody a vybíráte, co se bude pít.

Prezidentská volba je jako když hostinský řekne: „Mám tu jenom Plzeň a Radegast, domluvte se na jednom sudu pro všechny.“ I kdyby půlka stolu Plzeň nesnášela, nakonec se hlasuje jen pro tyhle dvě značky. Ta, která vyhraje, bude mít prostě většinu – klidně 51 % ku 49 %. Ale neznamená to, že těch 49 % lidí najednou začalo milovat Plzeň. Jen neměli jinou volbu.

Parlamentní volby jsou jiné. To přijde servírka a řekne: „Máme dvanáct druhů piv, rum, zelenou, griotku a sedm druhů vína.“ Každý si objedná to svoje. Výsledný účet (parlament) je pak barevný. Deset lidí pije pivo, pět víno, dva panáky… Nikdo nemá stoprocentní většinu a u stolu sedí spousta různých názorů.

Srovnávat ta procenta je jako tvrdit, že Plzeň je lepší než rum, protože si ji v té první soutěži objednalo víc lidí! Tak už konečně začněte myslet.

Autor: Milena Doušková