Želva v politickém rybníku aneb Kdo je tady vlastně „lid“?

Tak si tak v pondělí seděli naši slavní před prázdnými křesly – což už samo o sobě zní jako začátek vtipu, který nikdo nechce slyšet. Sešla se tam vybraná společnost: Aleš Cibulka, Jitka Čvančarová a taky duo herců Vyorálek a Hájek. Pokud ty poslední dva neznáte, buďte v klidu, já si je musela taky vygooglit a věřte mi, o nic jste nepřišli.

Hlavní hvězdou večera byl ale Petr Janda. Ten se rozhodl, že si odskočí od hraní „Želvy“ k vysoké politické analýze. A lidi, podržte se, pan Janda nám v tom udělal jasno: „Lidé nejsou SPD a Motoristům nakloněni,“ prohlásil rezolutně. Prý koukal na průzkumy a Motoristé mají pět procent, SPD šest, a tak to prý prostě neroste a lidé je nemají rádi. Tečka.

Pane Jando, já vím, že v šoubyznysu se počítají jen vyprodané Lucerny, ale v politice je to trochu jinak. To jako těch pár stovek tisíc lidí, co to těmhle stranám hodili, nejsou lidé? To jsou jako nějací marťani, nebo se prostě jen nepočítají do toho vašeho „správného“ lidu z pražských kaváren? Je to fascinující logika – když se mi někdo nelíbí, tak prostě neexistuje, nebo mu aspoň upřeme status člověka.

Vrcholem všeho ale bylo Jandovo mudrování nad tím, jak mohl Oto Klempíř udělat tak závratnou kariéru a stát se ministrem. Prý je to „nepochopitelné“. No, pro někoho, kdo tráví čas v bublině mezi Cibulkovým mikrofonem a prázdným hledištěm, je asi nepochopitelných věcí víc. Janda nakonec sice „drží palce“, ale nezapomene si rýpnout, že tyhle strany dělají všechno pro to, aby se „zalíbily lidem“.

No nepovídejte! Strana, která se chce líbit voličům? Skandál! To se v lepších kruzích asi nenosí. Tam se zřejmě nosí jen plácání po zádech a pocit, že my víme nejlíp, co je pro ty „obyčejné lidi“ dole dobré.

Takže pane Jando, držte se radši trsátka. Politické prognózy vám jdou asi tak stejně, jako těm dvěma hercům, jejichž jména si do zítra zase nikdo nebude pamatovat.

Autor: Milena Doušková