Pirátská europoslankyně Gregorová žaluje premiéra Babiše v Evropském parlamentu. Prý se musí zeptat, jestli Babišovo řešení střetu zájmů je dostačující. NO, to je fakt pirátská  síla.

Co jiného taky čekat od někoho, kdo se musí zeptat naší odvolané evropské komisařky, jak má volit a co si má vlastně myslet?

Tak se seznamte s europoslankyní za Pirátskou stranu, Markétou Gregorovou. Sama se přiznám, že tohle jméno jsem znala jen zběžně, protože byla zatím taková nijaká. Ovšem její výzva mě uzemnila dokonale. Tahle osoba vyzvala EU k boji s Ruskem. Připomíná mi Langšádlovou, která rovnou prahla po atomové bombě shozené na Rusko.

Prý kvůli postoji Ruska vůči novinářům, kterým berou svobodu slova. Hlavní problém pro ni ale bylo překousnout rozhodnutí Ruska vykázat ze své země neziskovou organizaci Člověk v tísni. Tím navazuje na usnesení Europarlamentu, které dovoluje zvýšenou kontrolu vybraných osob a organizací – zkrátka normální šmírování, ke kterému se radostně připojilo dalších 27 europoslanců.

Podle této Pirátky je Rusko nedemokratické, protože nechce mít u sebe doma organizace, o kterých jsou přesvědčeni, že jsou to agenti. Podle jejich chování bych řekla, že Rusové mají pravdu, a tyhle neziskovky by měly být zakázány napříč zeměkoulí. Hned by bylo možná o něco lépe.

Uvedla mě v naprostý úžas slovy, jak Rusko vytváří uměle strach a potlačuje lidská práva. Paní Gregorová s patosem oznamuje, že musí zcela jasně odmítnout, aby obyčejní lidé, tedy my, byli sledováni jen proto, že sdílíme obsah médií z černých listin. Měli bychom prý raději podporovat nezávislá média jako zdroj správných informací a také podporovat Člověk v tísni, kterého Rusko vyhostilo, a přitom prý odvádí skvělou práci. Tím vším jsme prý omezováni my, občané této „demokratické“ země.

A tohle zpívá veřejnosti: „Vymyslete už konečně drogu snů! Nebaví mě aspiriny, nikotin bez zvracení, ukončete trápení. Stejně umřeme, tak proč ne v luxusním stavu. Drogu, drogu, drogu a tím myslím psychotropní látku,“ zpívá mimo jiné Gregorová.

Na konci si ještě šňupne z lajny, a já si říkám, cukr nebo koks? To fakt nevím. Ale dívají se na to děti, mládež, mladí lidé a budou to mít za normální, když to může dělat europoslankyně zastávající tak vysoký post. Aby si nemysleli, že je nutnost být v rauši, protože jinak se ty bruselské krávoviny nedají ani vymyslet.

Pirátská strana patří k těm, kterým já říkám: Tak nějak…

Tahle věta se z politických hub ozývá stále častěji. Oblíbené slovíčko „nějak“ slyším ze všech stran a nestačím se divit, že jim na to lidé skáčou. Vždyť se zatím „nějak“ nic neudělalo pořádně, a podle toho to také v naší zemi „nějak“ vypadá.

• Nějak by se mělo do budoucna upravit vyplácení důchodů.

• Nějak by se měla zvýšit zaměstnanost.

• Nějak by se měl napravit náš „štědrý“ sociální systém.

• Nějak musíme napravit zdravotnictví.

• Nějak by se mělo zatočit se „šmejdy“.

• Nějak udělat, aby se v této zemi vyplatilo pracovat.

• Nějak zlepšit podmínky pro rodiny s dětmi a více je podporovat.

• Nějak se vypořádat s výběrem daní.

• Nějak odstranit korupci.

• Nějak zmenšit zločinnost.

• Nějak lépe rozvíjet naše školství.

Také sis všimla, jak moc je tohle slovo na pět písmen oblíbené? Sleduji a pozoruji, jak je slyšet stále častěji, a mě vrtá v hlavě otázka, kdy konečně někdo z nich řekne to kouzelné slovo „Tak“. Až budou znát na tyhle otázky odpovědi, pak řeknu, že politici nejen že mluví, ale dokonce i pracují. Zatím mohu říct jen jedno. Jsou tu jen pro sebe, a ne pro národ, a to je hodně špatně.

Kdo vlastně je Pirát?

Původně byl pirát mořský lupič, který přepadával obchodní lodě a pobřežní osady s cílem kořisti. Dnes se slovo používá i v přeneseném smyslu (softwarové pirátství, silniční pirátství). Zjednodušeně řečeno, pirát je osoba, která útočí na lodě na moři, aby je okradla.

To už nám předvedli i ve vládě, když nás obrali o 40 miliard za tu jejich nepodařenou digitalizaci. To nám předvádí každý Pirát, co vleze do televize. Slibuje, co neplní, a bohužel plní to, co nikdy neslíbil. Piráty fakt nemusím, protože jen darebák v duši si říká Pirát. Vždy za tím uvidím touhu okrást, zabít a utéct.

Autor: Milena Doušková