A teď se ptám znovu: to jako fakt nešlo udělat dřív? Nebo by se pak zbrojaři a lobbisti nenažrali dost? Kdy se přestaneme tvářit, že válka je o svobodě a ne o penězích?
Tohle všechno nám nadělilo USA a EU
Tak jsme se to dočkali. Říká se, že mír je na spadnutí. Putinovi stačí Krym, Donbas, Záporoží a Luhans. Pro obyčejného člověka to znamená jedno: válka končí, ale pravda u toho nikdo nebývá. A uctivě se ptám: to jako fakt nešlo udělat dřív? Bez statisíců mrtvých, zmrzačených a beze jmen v kápích?
A kdo vyhrál? Rusko. A kdo prohrál? No přece my. My v Evropě, my, co jsme cpali do tanků, děl, dronů a v Zelenských kapsách miliardy. A dnes? Dnes máme drahej chleba, studenej radiátor a rozbitej rozpočet. Ale hlavně, že jsme bojovali za demokracii, což?
USA si požádaly o ukončení sankcí. Chtějí zase ropu a plyn, jak jinak. Von der Leyen mečí v Bruselu jak koza před porážkou, Fiala tiskne prdel na trůn, co se mu pod nohama třese. A voliči? Ti budou mít možná na podzim pocit, že jsou nás stále aspoň pětina, co to nechce vědět. Když má ODS 22 %, tak kde jsou ti zbylí, co volí z principu, ze zvyku či z nevědomí?
Ale vraťme se k tomu míru. Řekli jsme to už dávno: dopadne to tak, že si Rusko nechá co chce a ostatní budou dělat, že se nic nestalo. A tehdy jsme za to sklízeli nadávky, blokace, výslechy, nálepky „dezinformátor“ a „putinovec“. Teď se to dělá oficiálně a mediálně. Tak že?
Dělají se z nás blbce. Zas a znova. Životy kluků v uniformě vyměněné za plyn a ropu. Evropa vyměnila svědomí za business a politici si plácají po ramenou, jak to elegantně zaonačili.
Tomuhle se říká „mír“? Tak to si ho strčte do vitríny k ostatním relikviím falešných slibů.
Takže jo. Mír možná přijde. Ale nebude to mír srdce, nebude to mír spravedlnosti. Bude to mír pokrytců. A bude to mír drahej, zatraceně drahej.
A teď se ptám znovu: to jako fakt nešlo udělat dřív? Nebo by se pak zbrojaři a lobbisti nenažrali dost?
————————————————————————————————————————