Dnes jsem si pustila druhou pohádku s tím, že pokud bude tak příšerná jako Tři princezny, tak se na to vykašlu. Omyl. Pohádka mě vtáhla do děje a prožívala jsem příběh spolu s hrdiny. Scénář byl napsaný opravdu výborně slovenskými scénáristkami a režie brněnského režiséra byla velmi, velmi dobrá. Stačila jsem sledovat výkony herců, a ty byly opravdové, uvěřitelné a zahrané profesionálně.

Musím říct, že Čarovné jablko mě mile překvapilo – nejen krásnou kamerou, která zvýraznila pohádkovou atmosféru, ale i hudbou Ondřeje Gregora Brzobohatého, která dokonale doplnila jednotlivé scény. Každý detail, od výpravné scenérie až po dialogy, měl své místo. A co mě nejvíc potěšilo? Že pohádka dokázala přinést kouzlo i něhu, trochu hororu a nepůsobilo to trapně jako ve Třech princeznách.

Spolupráce mezi českými a slovenskými tvůrci se tady opravdu vydařila. Je vidět, že když se spojí talent z obou stran hranic, může vzniknout něco mimořádného. Scénář slovenských autorek a přínos českého režiséra vytvořily harmonii, která příběhu dodala hloubku i lehkost. Navíc obsazení česko-slovenských herců přineslo do filmu svěží energii a bylo příjemné sledovat, jak skvěle fungovali dohromady.

Je radost vidět, že se stále najdou tvůrci, kteří umí vytvořit něco kvalitního pro děti i dospělé. Takže pokud váháte, stejně jako já, určitě si tuhle pohádku dejte – za mě rozhodně stojí za zhlédnutí!