Ropa na poli a- a a+

Jo jo, nakopnout ropu na Moravě by bylo u držku.

Máňa, Francka a jejich manželé jsou obyčejné postavy z vesnice, kde se čas zastavil v době, kdy mít švestkový sada bylo vrcholem ekonomiky. Ale co když se jednoho dne všechno změní? Co když se pod zdánlivě nudnou povrchovou slupkou skrývá poklad? Tak začněme.

Kapitola 1: Hluboký nález

Vše začalo tragicky. Kropenatá kvočna, zvaná Maruna, vypustila duši přímo pod třešní. Máňa, věříc, že mrtvé zvíře patří pod zem, popadla lopatu a pustila se do díla. Když ale narazila na mazlavou, černou hmotu, její první myšlenka byla prostá: „Žumpa prosákla! To už je vrchol!“ Její muž Pepa, který už zažil nejeden Mánin únik mozků, to ale viděl jinak.

„Ropa! Ty vole, to je ropa!“ zakřičel a rychle popadl mobil, aby zprávu rozšířil po vesnici. Ani ne za hodinu byla hospoda plná a Pepa stál na stole, zatímco ostatní muži všeho věku do sebe klopili rumy na počest „milionáře“.

Máňa mezitím ještě nechápala, co se děje. Francka ji musela uklidnit: „Hele, jestli to fakt je ropa, tak se můžeš na Pepu vykašlat. Najmeš si mladýho zahradníka a budeš jen popíjet koktejly.“

Kapitola 2: Když příběh praskne

Druhý den se situace zásadně zkomplikovala. Do vesnice dorazil starosta, který tvrdil, že naleziště patří obci. „Naše obec, naše ropa! Budeme mít novou zvoničku, koupaliště a možná i cyklostezku!“ vykřikoval a hrozil, že přivede právníka. Do toho se přimíchal soused Josef, který tvrdil, že pole je dědictvím jeho pradědy. Vesnické baby se začaly hádat, která rodina má větší nárok na ropný pramen.

Máňa to všechno sledovala z okna a začínala chápat, že tohle nebude tak jednoduché. A to ještě nevěděla, že do vesnice míří cizinci.

Kapitola 3: Velké ryby

Do vesnice dorazila auta s cizími SPZ. Z jedné limuzíny vystoupili muži v oblecích. Byli to vyslanci EU, kteří okamžitě zahájili inspekci. Jeden z nich, německy mluvící úředník, oznámil: „Tato ropa musí být zdaněna. Zisk bude spravedlivě rozdělen mezi Členské státy EU, aby financoval zelenou energii.“

Jenže to nebyli jediní hosté. Z další dodávky vystoupili Američané. „Jsme tady vám pomoct! Tato ropa je strategická surovina a měla by být pod naší ochranou. Jako bonus vám dáme Coca-Colu zdarma na pět let,“ usmíval se Trumpův zástupce.

Kapitola 4: Vesnická vzpoura

Máňa s Franckou věděly, že musejí zakročit. Vzaly situaci do vlastních rukou. Nejprve rozšířily zvěst, že ropa je smíchaná s kořalkou a není vhodná pro těžbu. Mezitím organizovaly ostatní vesničany, aby kolem pole postavili zákop z haraburdí.

Staré hrnce, rozbité kombajny, a dokonce i Pepův trabant skončily ve výkopu. Francka dokonce nalila do studny litry domácí slivovice, aby vytvořila iluzi, že pramen je otrávený. Když cizí inspektoři zjistili, že ropa je „kontaminovaná“, rychle zmizeli.

Epilog

Vesnice se vrátila ke svému poklidnému životu. Francka s Máňou seděly u kafe a pozorovaly, jak muži zase opravují starý traktor. „Hele, když už jsme měly tu ropu, mohly jsme aspoň dostat nový kombajn,“ povzdechla si Máňa.

„Příště zakopeme ne Marunu, ale Pepu. Třeba narazíme na zlato,“ odpověděla Francka s úsměvem.

Prosíme dodržujte slušné vychování a obecný kodex diskutujících.
Názory se daji projevovat i slušně, přesto s důrazem.