Pravda je nebezpečná a- a a+

Tak co? Máme na to říkat pravdu, nebo se spokojíme s tím, že budeme jen další generací oveček, co poslušně čeká na pokyny? Rozhodněte se sami.

Žijeme v časech, které Platón odhadl líp než předpověď počasí

Tohle, vážení, už je fakt fraška. Sednu si, udělám si kafe, otevřu nějakou zprávu, a co vidím? Další „pravda“. Ale ne ta pravda, co bolí a otevírá oči. Ne. Tohle je taková ta pravda na zakázku, co se přibarví podle toho, jaké korporátní či politické peníze to platí. A kdyby jen to – ono se to pak ještě prodává lidem jako „svaté slovo“. Platón by si z nás urval vousy, kdyby to viděl.

Řekl to krásně: „Mládí a stáří se učí lžím, a kdo říká pravdu, je za blázna.“ A teď ruku na srdce – kdo z vás si troufne říct něco jiného než „schválenou verzi“ událostí? Kdo si dovolí podívat se na realitu bez filtru? Nikdo. Protože buď na vás pošlou armádu trollů, nebo rovnou novodobou inkvizici. Čest, pravda, odvaha? Zapomeňte. Tyhle věci se dávají k ledu, protože když je použijete, jste okamžitě „nepohodlní“.

Dnešní doba má bohužel jednu zásadní vadu – kdo nekývá a nepřikyvuje jak plyšák na zadním okně auta, ten si rychle vyslouží nálepku „extremista“, „dezinformátor“ nebo – a to je nejlepší – „šílenec“. Jo, přesně, jak říkal Platón. Pravda je nebezpečná, protože bourá ty jejich domečky z karet. A jestli si myslíte, že lhaní je jen doména těch nahoře, podívejte se kolem sebe. Děláme to všichni. Lžeme si navzájem a nejhůř – lžeme sami sobě. Pro klid duše. Aby se nám dobře spalo.

Znechucení? To je slabé slovo. Chce se mi křičet. Jak dlouho ještě budeme dělat, že nevidíme, jak nás krmí lžemi od narození? Politici, média, učitelé, firmy – všichni servírují jeden velký kýbl omáčky. A co uděláme? Budeme to dál polykat, nebo to jednou vyplivneme?

Ať je vám třicet nebo osmdesát, pravda je pořád stejná. Jen jsme z ní udělali takového strašáka, že ji dneska nikdo nechce slyšet. Radši si pustíme další seriál nebo lajkneme nějakou tupou fotku na internetu, jen aby nás nic nerušilo z té naší cukrové bubliny. Platón měl pravdu. A my? My se plácáme ve stejném bahně, jen s lepší technologií.

Tak co? Máme na to říkat pravdu, nebo se spokojíme s tím, že budeme jen další generací oveček, co poslušně čeká na pokyny? Rozhodněte se sami.

1 komentář

Vítejte v diskusi ke článku. Sdílejte své názory, obavy i rady.

  1. Mária

    A máme vôbec predstavu o tom, že je to úplne inak? Takto si to Platón a jeho nasledovníci, vrátane Sokratesa z- romantizovali. Že každý človek zmýšľa úplne rovnako, má rovnaké hodnoty, priority, záujmy, schopnosti, uvedomenie, kapacitu a vnímavosť? Ale tu je pes zakopaný. To je všetko omyl. Hlboký omyl. Preto po storočia a storočia v skutočnosti nefungujú vzťahy medzi ľuďmi, blízkymi, rodinou, priateľmi, kolegami. To pseudo- ľudské lepidlo, či tmel - vo formách ako naliehavá situácia, rôzne formy nevyhnutností už boli mnoho krát filozofmi naznačené, antropológmi spomenuté. Ale nie plne odhalené. Jediné riešenie, a správne, je sebapoznanie - pozdvihnutie vlastného vedomia. Majetky, fyzická krása a vonkajšie schopnosti nám môžu nanajvýš čiastočne napomôcť, ak sú správne použité. Inak sú veľkou (až neprekonateľnou) prekážkou. Viď. komentár: https://smeromkzivotu.blogspot.com/2024/12/duchovna-vystraha-pred-vojnou-v-europe.html

    Odpovědět
Zrušit reakci

Prosíme dodržujte slušné vychování a obecný kodex diskutujících.
Názory se daji projevovat i slušně, přesto s důrazem.