Snad se najde někdo, kdo v poslední chvíli zatáhne za brzdu, možná Putin, možná Biden – nebo někdo úplně jiný. Ale zatím to vypadá, že se místo brždění ještě šlape na plyn.
Ono se to fakt děje. Biden povoluje Ukrajině střelbu jejich dalekonosnými zbraněmi hlouběji na Ruském území. Dědek co má blíž do hrobu než k životu se zlomyslně rozhodl a do další velké války je jen krůček. Co udělá Rusko? Podle mne použije všechno co má, aby ochránil svoji zemi. Kde je Trumpovi slibování ukončení války? Ztrácí se v mlze a je tu jen dosluhující loutka a jeho loutkovodič který to vše naplánoval. Celý čas jsem to čekala a pořád ale doufám v zázrak.
Bidenova politika není jen o Ukrajině, je to hra, kterou někdo rozehrál na šachovnici celého světa. Jenže tady nejde o pěšáky, ale o lidi. Miliony lidí, kteří by chtěli žít normálně, bez strachu, že jednou ráno nevyjde slunce, ale atomový hřib. A zatímco někdo tahá za nitky, Biden má ruce od krve, byť jeho úsměv vypadá jako z reklamy na zubní pastu.
Rusko mlčí, ale jen na oko. Co byste dělali vy, kdyby vám soused střílel na váš dvorek? Seděli byste v klidu, nebo se bránili? Tohle není o lásce k Putinovi, je to o logice. Když tlačíte zvíře do kouta, dřív nebo později se začne bránit – a když má zuby a drápy, bude to bolet. A tady se nebavíme o vlku, ale o medvědovi.
Trump, ten sliboval zázraky. Jenže zázraků se dočkáme asi tak jako toho, že Praha bude mít hladký silnice. Velká slova, velké sliby – a realita? Loutka, která se teď tváří, že o nic nejde. A svět? Svět si pomalu zvyká na to, že je na hraně, a lidi? Ti jsou unavení, apatický, a čekají na to, co přijde.
Jenže co když už žádný zázrak nepřijde? Co když tohle je jen začátek konce? Těžko říct, co dělat – modlit se, doufat, nebo prostě přestat věřit, že tohle všechno má ještě smysl. Každopádně – dědek v Bílém domě má moc rozhodovat o životě a smrti. A rozhoduje jako někdo, komu už na tom nezáleží.
Svět se zbláznil a tahle šílená eskalace je jen další krok k tomu, aby si pár mocných upevnilo svoje pozice, zatímco my ostatní za to zaplatíme. Jde o jasnou hru na nervy, kdy se testuje, kdo dřív povolí. Jenže problém je, že když se tlačí moc, všechno může bouchnout – a pak už nebude na čem stavět.
Jak to může dopadnout? Pokud Rusko opravdu začne používat vše, co má, včetně zbraní, které se nevytahují z depozitů pro legraci, můžeme zapomenout na nějaký kompromis. Svět by se mohl rozdělit ještě víc, ekonomiky se budou hroutit, a my budeme jen koukat, jak nám mizí to málo, co nám ještě zbývá.
A co když to půjde dál? Může to skončit buď obrovským konfliktem, který nikdo nepřežije ve stejném světě, nebo totální apatií lidí, kdy přestanou vůbec vnímat, že někde nějaká válka je. A to je možná ještě horší. Když ztratíme cit, když se smíříme s tím, že zabíjení je normální, přestaneme být lidmi.
Snad se najde někdo, kdo v poslední chvíli zatáhne za brzdu, možná Putin, možná Biden – nebo někdo úplně jiný. Ale zatím to vypadá, že se místo brždění ještě šlape na plyn.
