Když jsem přišla na svět všichni se smáli a já jsem plakala

pokouším se žít tak abych se smála a všichni plakali až je budu opouštět.

Mít na smrtelné posteli čisté svědomí je ten největší dar který můžete dát sami sobě. Nic se nemá odkládat na potom a o čisté duši to platí dvojnásob. Nevěřím na odpuštění hříchů když se člověk vyzpovídá. Kněz pro mně není autorita a už vůbec ne zástupce Boha zde na zemi. Je hodně povolaných, ale málo vyvolených stejně jako je málo opravdových kněží a přehršle fráterníků – obchodníků. Všechny církve jsou pro mne jen firmy s. r. o.

Jediné co máme každý z nás když se narodíme, je duše. Máme celý život na to, abych se o ni starali a žili v míru sami se sebou. Ptáci si nenechají sebrat křídla a ryby svoje ploutve. Zvířata žijící na zemi si chrání svoji volnost a divokost.

I my máme křídla v podobě svých snů které si chceme splnit. Máme ploutve když nás něco baví a plaveme v tom jako ryby ve vodě a třímá v nás touha po volnosti a rovnosti. Přesto si necháme vzít křídla, ploutve a volnost. Jediné, co si nesmíme nechat vzít je duše.

Duše je naším největším pokladem, která nás činí tím, kým jsme. Je to naše zrcadlo, ve kterém se odrážejí naše činy, myšlenky a sny. Život je cesta, na které se učíme, rosteme a objevujeme. Každý krok, který uděláme, každé rozhodnutí, které přijmeme, nás formuje a utváří naši duši. Neměli bychom se bát chyb, protože právě ty nás učí nejvíce.

Važme si každého okamžiku, který nám byl dán. Každý den je dar. Měli bychom se radovat z malých věcí, z úsměvu, z východu slunce, z pohlazení. Když přijde čas našeho odchodu, neměli bychom se bát. Měli bychom vědět, že jsme žili naplno, že jsme milovali a byli milováni. Měli bychom odejít s vědomím, že jsme na této zemi zanechali něco krásného, něco, co přetrvá. Naše duše by měla být klidná, čistá a připravená na další cestu.