Já opravdu zírám a nevěřím vlastním očím. Pak jsem dočetla a pochybuji o zdravém rozumu českých rádoby politiků.

Daniel Herman – Jsme odjakživa součástí křesťanského západu. Proto zde připomínám události, které to dokládají. Dalším důležitým dnem je 5. 4. 1355. Tehdy vstoupil Karel IV branou u Andělského hradu do Říma, aby byl korunován císařem Svaté říše římské. Její dnešní pokračovatelkou je EU.

Vsuvka – Víte, že žezlo a jablko není to původní které dal zhotovit Karel IV. Není, protože u nás máme žezlo a jablko zhotovené na zakázku Habsburků, protože ty původní se jim zdály málo zdobné. Ty původní se vystavují prosím v Rakousku už po staletí. Po staletí mají něco, co patří české zemi a nic se neděje. Možná si všichni říkají, že je to promlčené a proč by nám měli vracet naše české klenoty zhotovené pro Karla IV českého krále. To my jsme jeho dědici. My, český národ. Nejsou to ani Rakušani, ani Němci.

Udělal mi v hlavě guláš. Po svaté říši římské je Itálie. Německo není Itálie. Karel IV byl napřed český král a potom se stal římským císařem. Klenoty nechal udělat pro český trůn. Čí jsou klenoty? České republiky! Přes to nejede vlak.

Herman měl však na mysli Svatovítský poklad, ale zase nevím co tím chtěl ten proněmecký člověk říct. Že nepatří nám, ale EU? Tím nám říká, že Německo je vůdcem EU, za kterou se jen schovává aby to tak netlouklo do očí. Normální člověk dávno ví, které bije a komu bude Zvonit hrana. Proč by jinak odvezli poklad do Německa a ne do hlavy EU Bruselu. Konečně to nějaký politik řekl nahlas i když určitě nechtěl,

Svatovítský poklad v Praze je sbírka uměleckých a historických předmětů, především nádobí, nářadí, náčiní a klenotů z drahých kovů a drahokamů, sloužících buď k bohoslužbě nebo kultu. Obsahující relikvie svatých, textilie a ikony. Jedná se o největší chrámový poklad v Česku a jeden z největších v Evropě. Nazývá se podle katedrály svatého Víta.

Počátky pokladu spadají do období prvních Přemyslovců v 10. století, a lze je přímo spojovat s vládou knížete svatého Václava, který od císaře Jindřicha Ptáčníka přivezl darem relikvii z ramenní kosti svatého Víta. Do klenotnice byly dále uloženy Svatováclavská přilba, Svatováclavský meč a kroužková košile, z nichž první dva předměty lze podle posledních zjištění klást do 10. století. Do konce vlády rodu Přemyslovců bylo shromážděno několik desítek významných předmětů, jež byly z velké části rozchváceny již po smrti krále Přemysla Otakara II. nebo po smrti Václava III.

Takže, kdo umí číst, ví, že celý poklad patří České republice. Náš poklad shromažďovali čeští králové a knížata. Rozhodně nejsou majetkem EU = Německa.

Relikvie:

• Svatováclavský meč
• Přilba svatého Václava
• Takzvaný Hřeben svatého Vojtěcha, řezba ve slonovině
• Dva prsteny svatého Vojtěcha
• Lebka svatého Václava ve stříbrné adjustaci z počátku 20. století s čelenkou s českými granáty
• Lebka svaté Ludmily
• Relikviář s fragmentem Mojžíšovy hole
• Nostický plenář neboli Trevírská deska
• Relikviář s prstem svatého Mikuláše
• stříbrná relikviářová busta svaté Ludmily, původem z pokladu benediktinek u svatého Jiří
• relikviářová paže svatého Jiří, původem ze Svatojiřského pokladu
• České korunovační klenoty (Svatováclavská koruna, renesanční žezlo a renesanční jablko)
• Zlatý tzv. Korunovační kříž Karla IV. s drahokamy, gemami a ostatky mnoha světců
• Křišťálový oltářní kříž ve zlaté montáži
• Křišťálová konvice na Ubrus Poslední večeře Páně (je vystavena prázdná)
• Křišťálová miska se závojem Panny Marie ve zlaté montáži
• Věžový relikviář svaté Kateřiny
• Věžový relikviář s Parléřovou značkou ve štítku
• Relikviářová paže svatého Jiří, původem ze Svatojiřského pokladu
• Onyxová číše ve zlat= montáži, s erbem císaře Karla IV.
• Svatovítský veraikon, s malbou šesti českých patronů a dvěma páry andělů na rámu
• Veraikon ve zlatém rámu, je kopií byzantského mandylionu
• Desková malba Madony Aracoeli
• Slonovinová truhlička na ostatky svatého Zikmunda
• Svatováclavská kasule se štólou
• Mitra svatého Vojtěcha
• Lebka evangelisty svatého Lukáše (není vystavena)
• Paže s relikviářovou schránkou svaté Barbory v dlani
• Paže svaté Ludmily v gotickém relikviáři
• Období Jagellonců a prvních Habsburků
• Relikviářová busta svatého Václava darovaná Vladislavem Jagellonským roku 1497
• Kolovratský plenář z roku 1465
• Busta svatého Vojtěcha
• Busta svatého Václava
• Busta svatého Víta
• Busta svaté Anny Samotřetí
• Paže svatého Václava v pozdně gotickém relikviáři
• Renesanční monstrance z drahokamů, jaspisů a křišťálu, dílo Miseroniho dílny
• Soubor zlatých rudolfinských šperků (přívěsků ze svatebního řetězu)
• Relikviářová truhlička z hrobu svatého Václava, eglomisé na skle
• Relikviář na jazyk svatého Jana Nepomuckého
• Mitra preciosa kardinála Arnošta Harracha
• Sluncová monstrance Jana Ignáce Dlouhoveského
• Sluncová monstrance diamantová, dar mincmistra Království českého Jana Putze z Adlerthurnu
• Stříbrná Křestní souprava konvice a lavaba pražského arcibiskupa Jana Josefa Breunera
• Arcibiskupská berla Ferdinanda Khünburga se smaltovaným svatým Vítem v medailonu
• Relikviářové poprsí svatého Václava
• Relikviářové poprsí svatého Vojtěcha
• Relikviářové poprsí svatého Víta
• Relikviářové poprsí svatého Cyrila, jsou vystavena v katedrále na oltáři v Arcibiskupské kapli
• Kapitulní monstrance zlatá, zdobená rubíny a smaragdy, dílo bratří Jana a Františka Packenyů
• Relikviář se zkříženými ratolestmi svatého Štěpána
• Souprava stříbrných štítů s reliéfními scénami z legendy svatého Jana Nepomuckého
• Zlatá souprava mešních konviček s podnosem a s aliančními znaky rodu Lobkoviců
• Monstrance francouzského krále Karla X.
• Harrachovská monstrance z křišťálového skla
• Zlatá růže císařovny Marie Anny Habsburské

V současné době poklad obsahuje více než 400 předmětů. Z nich dvě desítky předmětů byly ve stálé expozici Příběh Pražského hradu. Dalších 180 nejvýznamnějších uměleckých prací bylo v letech 1964–1990 a od prosince roku 2011 do března 2020 vystaveno v expozici v kapli svatého Kříže na Pražském hradě.