Nikdy nebyl stav v naší zemi tak zoufalý jako v této době. Je to jak po výbuchu bomby nenávisti, zlosti, strachu, podlosti, práskačství a nelásky. Nikdy jsem takovou nenávist mezi lidmi nezažila. Ani rozdělení naší zemi při volbě prezidenta nebylo tak bolestné, jako je rozdělení touto chřipkou. Strach je přirozená emoce a člověk ji potřebuje k přežití, ale pokud se normální, zdravý strach změní v patologický, stane se z člověka tvor s panickou poruchou a měl by se jít léčit k psychiatrovi.

Byly to krásné doby kdy se uměli Češi, Moravané, Slezané a Slováci semknout, držet pospolu a mít se rádi. Byli jsme všichni na jedné lodi. Porozumění jsme měli v pohledech mezi sebou a věděli jsme, že jsme na tom všichni stejně. Co komunisté podporovali, to polistopadoví politici naprosto zničili. Jsou pryč rodinná i přátelská pouta. Lidé se vyhýbají hovorům mezi sebou, protože hrozí hádka a neporozumění při každém neopatrném slovíčku. Najít někoho se společnou řečí a společným názorem je úkol často nad lidské síly a tak se uzavíráme do vlastní skořápky a nepouštíme tam nikoho.

Komu to vyhovuje jsou politici. V rozhádané, ustrašené době se vládne nejlépe a připitomělá nařízení ovečky plní bez reptání, protože hrozba smrti jim visí nad hlavou jak Damoklův meč a vůbec si neuvědomují, že to tak není. Je to lež. Politici odvádí naši pozornost od skutečných problémů které tu jsou a v jejich stínu nám pomalu utahují oprátku kolem krku. Je v tom výzva a křičí na nás z každého jejich slova a činu. Burcují v nás ty nejhorší vlastnosti a budují tak obrovská strach, že národ se doslova rozpadl na molekuly. Jedni co jsou posraní strachem a bez roušky nedají ani ráno a ti druzí co si chtějí zachovat svobodnou vůli za každou cenu, ale pozor. Bude je to stát hodně. Nadávky, bití, pokuty a opovržení. Jedni to vydrží a někteří to vzdají. Jedni protože nebudou mít na pokuty a další kvůli dětem aby nevyčnívali a jejich děti se nestaly prostředkem k jejich šikaně.

Sedmá velmoc je naprosto šílená a já se nestačím divit jak si mohou vystačit celé den s jedním tématem zvaný Covid-19. Jakoby se zastavil všechno dění a zůstal jen strach ze smrti. Média mají najednou obrovskou sílu ovlivňovat populaci a také to s radostí dělají. Strašení lidí je jejich prvořadý úkol a oni to velmi rádi využívají a daří se jim to. Lidé žijí pod šíleným tlakem. Možná, že nejlépe jsou na tom ti lhostejní. Žijí prostě život jak to jde a vůbec nic si nepřipouští. Tak ti jsou pro politiky to nejlepší, co mohou mít. Nepotřebují ustrašence, ani odbojáře, potřebují právě ty, co nedělají nic, jen poslouchají.

Rouškování ukazuje na to, jak se celá společnost radikalizuje. Argumentaci nikdo neposlouchá, nečte, ale rovnou se začne nenávidět. Proč to tak je? Protože lidé už nevěří nikomu. Politikům, odborníkům a ani doktorům. I oni se rozpadli na nesmiřitelné tábory a každý říká něco jiného. Volby jsou před námi a mnoho z nás neví, koho volit. Politici mají různé vroubky a jsou tu jména ze kterých se dělá lidem špatně od žaludku. Tak jak nás komunisté stmelovali, tak nás dnešní politici rozbili na tisíc kousku a už si nemůže říkat národ  Čechů, Moraváků a Slezanů. Už jsme jen snadno odpočitatelná kolonka v globálním světě a co je nejhorší, je to naše vina. Jediná pomoc je sjednocení Slovanů a vrácení se dřívějších hodnot kdy vládla rodina a politici nebyli vidět. Kdy nepochodovali různí sexuální úchylové a svět byl normální. Vrátit se do doby kdy jsme neznali migranty a kdy tihle mladí, cizí chlapi nebrali větší peníze jak naši živořící důchodci. Tam se potřebujeme vrátit a rozjet to na plné pecky.