Jestli mě v politice někdo bavil, byl to republikán Sládek. Jeho slova vždycky mířila na komoru a zasahoval přesně. Kdo si pamatuje arénu z roku 1995 o Havlovi, tak se možná bavil jako já. Sládek válcoval své protivníky tím, že bombardoval cikány, televizi a pár minut věnoval Havlovi. To mi vyhovovalo, protože zrzka jsem nikdy nemusela a ani po jeho smrti mě nikdo nepřinutí o mluvit dobře. Koho vůbec napadla slova, že o mrtvých jen dobře. O Hitlerovi taky nemluvíme dobře a je spousta mrtvol, která si slušná slova nezaslouží.

Aréna začala slovy o pochodujících Sládkovcích. Pochod provázeli výkřiky, že vládu nahází do Vltavy a já si pamatuji jak mě mrzelo, že jsem je v té Vltavě neviděla plavat. Sládkovi se postavili jako protivníci Petr Uhl, Marek Benda, Vladimír Just, Ladislav, Rudolf Batěk a moderátor Šíma. Pánové zhodnotili Sládka jako extrémistu a obdivovatele Le Pen a pak už do křesla pustili Sládka. Jeden proti pěti. První bod byl o vstupu do EU a už tehdy měl Sládek rozum v hlavě. Jasné ne, protože to znamená to příliš mnoho omezení do budoucna, ztrátu suverenity. Druhý bod byl o znovu zavedení trestu smrti a Sládek byl jednoznačně pro.

Sládek vysvětluje.   Pak se zaměřil na Bodyho a se slovy, vy jste jediný zástupce cikánů v parlamentu a okamžitě se mu dostalo opravy, že on zastupuje Romy. Sládka to pobavilo a na Bodyho vytáhl český slovník kde trůní slovo cikán. Sládek se nám rozparádil a vysvětlil Bodymu, že se cikáni ze sedmdesáti, osmdesáti procent se podílí na trestné činnosti a proto jsou obrovskou přítěží pro tuto zemi. Buď budou dodržovat naše zákony nebo ať klidně jdou kam chtějí a pokračoval, že podporu v nezaměstnanosti dostane jen ten cikán, který v životě pracoval. Přídavky na děti dostane jenom ta rodina, která pečuje o děti. Protože z toho nic nedělají nic, tak by taky neměli nic dostat.

Dlouho jsem byla naštvaná jak ho strčili do basy jen proto, aby prošel Havel zase jako prezident. Od té doby nevěřím na volby  které se nedají zmanipulovat. Sice ne tak okatě jako tehdy, ale moje důvěra je pryč pokud jsem kdy aspoň trochu věřila, že by ti pánové u kormidla mohli myslet něco dobře. Ne, oni myslí dobře jen pro sebe a národ je jim totálně ukradený. Taková je pravda a takový je fakt. Jediná pomoc je vždy začít sám u sebe a pomoci aspoň troškou co každý zvládne. Někdo víc a někdo míň, ale o tom to je. Nejhorší je nedělat nic a čekat že se to neposere dřív než se odebereme na pravdu Boží.