Jaké jsou jejich podobnosti a zásadní rozdíly mezi chřipkou a coronavirem. Pořád je oboje virové onemocnění a proto se v zásadě neliší. Projev, průběh a šíření je stejné. Zatím se píše, že jiné je to v závažnosti, ale tohle se nedá jen tak tak prokázat. Je potřeba aspoň roční sběr dat, aby to mělo nějaký smysl.

• Projev: Zatímco projevy jsou u obou onemocnění podobné, hlavně suchý kašel, horečka, dušnost, liší se podíl onemocnění se závažným průběhem.
• Přenos: Virus chřipky a virus SARS-CoV-2se přenáší kapénkami, kontaktem, kontaminovanými předměty nebo povrchy. Z tohoto důvodu jsou uplatňována podobná preventivní hygienická opatření, jako časté mytí rukou nebo použití dezinfekčních prostředků. Kýchat do ohbí lokte či do papírového kapesníku a pak ho vyhodit
• Šíření: Chřipka má kratší průměrnou inkubační dobu. Čas mezi dvěma pacienty v řetězci přenosů, tzv. sériový interval, je u chřipky kratší než u infekce novým koronavirem SARS-CoV-2, v průměru cca 3 dny versus 5-6 dní. Chřipka se tedy v populaci šíří rychleji než COVID-19. Základní reprodukční číslo R0, tj. míra schopnosti nemoci šířit se populací, je u obou nemocí podobné.

Do jedné z výzev o tom jak Prymula změnil názor a co na to lidé jsem se zapojila i já, protože mám stejný názor. Nemoc se bude vracet jako každé jiné virové onemocnění, bude se vyvíjet a co budeme dělat potom? Chodit ve skafandrech, žít v bunkrech? Asi ano, protože si nevybudujeme žádnou imunitu. Děti budou v dospělosti neprosté bezbranné a pokud má někdo pocit, že je tím ochraňuje, tak to si myslí špatně. Jména vynechám, protože to je jich názor a já ho ctím. Jen svoje tam ponechám, aby bylo poznat, co si o tom myslím.

• Milena Doušková – U každé chřipky se vždy svět promořoval a z toho se vyvíjela naše imunita. Já vím, je to za cenu obětí, ale to je prostě nutnost.
• X – Ano, ale jde o to v jakém čase a za jakých ztrát.
• Milena Doušková  – Jistě, to nezpochybnuji. Pokud je Covid chřipka a já myslím že je, tak se to vždy dělalo promořeností a tak se získala imunita.
• X –  Chřipka nikdy nezpůsobila to, že by se mrtvoly dávaly do garáží a nabíraly bagrem
• Milena Doušková – Ale ano a bylo to španělská chřipka. 20 000 000 až 100 000 000 mrtvých. Když si spočítáme, že jsou mezi námi lidé, co ji asi měli, ale bez příznaků, tak se tady jedná jen 2 – 3%.
• X – Španělská chřipka nebyla celosvětovým fenoménem.
• Milena Doušková – Také nebyla globalizace a lidé necestovali.

A to jsou přesně ta slova, na které chci poukázat a kam jsem tím hovorem mířila. Slavná globalizace. Každé virové onemocnění bude stále horší, protože naše planeta už nezná velké vzdálenosti, cestuje z jednoho konce světa na druhý. Na jednom konci někdo prskne a na druhém je chřipka, či koronavirus. Celá zeměkoule je prošpikovaná cestujícími a to velmi usnadňuje přenos virových onemocnění. To je prostě holý fakt.  Viry mutují a nikdy nevíme, co přijde jako další. Buď se budeme celý život bát a nošení roušek bude už napořád, nebo necháme populaci promořit a tím pomoci k získání imunity.

Souhlasím s tím, že v té době starší a nemocní by měli být izolování, protože většině už imunitní sytém nefunguje jak má, mají další řadu nemocí a proto jsou nejvíc ohroženou skupinou. U mladých bych opravdu preferovala normální život s prací a zábavou, protože jinak tomu budou čelit pořád.

Imunita lidstva jde stejně strmě dolů, protože se na hygienu kouká naprosto jinak. Maličkým dětem maminky neustále vše čistí, vyvařují, drhnou jim ručičky, cpou do nich umělé vitamíny a mají za to, že je to nejlepší. Není. Dítě by se mělo pohybovat volně, hrát si, čvachtat se v bahně, na pískovišti si občas strčit písek do pusy, stejně jako když začne náruživě olizovat zdi, protože mu to chutná. My jsme chodili domů jako čuňata. Mámy nás vrazily do vany či lavóru a na noc nás zbavily nánosy špíny, kterou jsme druhý den zase donesly domů. Takhle se budovala imunita naprosto přirozenou cestou. Svoje děti jsem vychovávala stejně a rozhodně jsem jim nedávala všechno do sterilizátoru. Pokud jim spadl dudlík, žádný problém. Mamka ho olízla a vrátila potomkovi. Nakonec, když se můj syn pokoušel spolknout obřího slimáka, stačilo mu ho sebrat aby se nezadusil. Větší si chodily domů pro svačinu, čaply ji do špinavé ruky, venku s kamarády ji snědly a co? Hezky vybudovaná imunita. Tak ty děti nestrkejte pod poklopy a nechte je žít.