Ideologie se nenajíme a plynem z projevů nezatopíme

Tak nám paní Danuše zase jednou na sociálních sítích vysvětlila, kdo je „sebranka“ a kdo ten jediný spravedlivý. Prý je nepřípustné chtít levnější suroviny z východu. Já se ale ptám: Odkdy je snaha o dobré hospodaření zločinem?

Politika vs. selský rozum

Poslouchat naše politiky, jak se předhánějí v tom, kdo zavede přísnější sankce, je sice hrdinské, ale jen do chvíle, než přijde složenka za plyn nebo účet u benzínky. Jsme průmyslová země. Naše fabrika nestojí na vznešených slovech o svobodě, ale na ropě a elektřině. Ropovody, které se tu desítky let budovaly, tu nejsou pro ozdobu – jsou to tepny naší ekonomiky.

Je fascinující sledovat tu dvojí logiku:

• Plyn a ropa z Ruska? Prý fuj a ideologická zrada.

• Ocel z Ruska? Tu klidně vozíme dál, tam už to nevadí?

Kde je ta hranice, kdy se obchod mění v hřích? Když se podívám na Maďarsko nebo jiné státy EU, které si potají vyjednávají výjimky a kontrakty, připadá mi, že jsme v té naší „zásadovosti“ zůstali jako kůl v plotě. Ostatní obchodují, my moralizujeme a chudneme.

Vzpomínka na Poldovku a dva svetry

Člověku je do pláče, když si vzpomene na Poldi Kladno a naše ocelářství, které nám svět záviděl. Nechali jsme si to rozebrat pod rukama. A co nám zbývá dnes? Rady paní Pekarové, abychom si navlékli další svetr. Jenže v huti nebo ve sklářské peci vám svetr nepomůže, tam potřebujete energii. A levnou.

Dokonce i Alena Schillerová, která by jako bývalá ministryně financí měla mít kalkulačku v hlavě na prvním místě, teď hlásá, že s Ruskem „prostě ne“. Dobrý hospodář má přitom jet tam, kde nakoupí nejlépe pro svou zemi. Dluhy se samy nezaplatí a „Green Deal“ nás zatím spíše táhne ke dnu než k prosperitě.

Míchat ideologii do obchodu byl vždycky recept na průšvih. Můžeme si stokrát říkat, jak jsme morální, ale pokud naše země ekonomicky vykrvácí, nebudeme mít za chvíli ani na tu morálku, ani na ty svetry. Střední východ hoří, rafinerie jsou v plamenech a jistota dodávek odjinud je v nedohlednu. Je na čase přestat si hrát na hrdiny na cizí účet a začít se chovat jako zodpovědní správci vlastní země.

Autor: Milena Doušková