Říká se, že drzé čelo je lepší než poplužní dvůr. V případě Zdeňka Hřiba už ale nejde o drzost, nýbrž o absolutní ztrátu kontaktu s realitou běžného smrtelníka. Jak jinak si vysvětlit jeho nejnovější pohádku o tom, že považoval částky přesahující 40 000 korun, které mu opakovaně přistály na účtu, za „přeplatky za elektřinu“?

Každý člověk, který má v pořádku základní kognitivní funkce a alespoň jednou v životě platil složenky, ví, že vyúčtování energií chodí jednou za rok. Pan Hřib nám ale s vážnou tváří tvrdí, že mu čtyři měsíce po sobě chodily desetitisíce a jemu to nepřišlo divné. Co je to za diagnózu? Je to snad náhlá ztráta matematické gramotnosti, nebo si jen myslíte, že jsme všichni úplně hloupí?

Možná žijete v paralelním vesmíru, kde distribuční společnosti rozdávají peníze měsíčně jako charitu pro chudé politiky. Jenže realita je taková, že vám to „chodilo divně“ celé čtyři měsíce, dokud na to někdo nepřišel a kohoutek neuzavřel. Teprve pak se zrodila tahle báchorka.

Pane Hřibe, vy se opravdu nemůžete pasovat na morální maják této společnosti. Na to má právo jen člověk, který nelže, nepodvádí a nepokouší se z lidí dělat idioty skrze průhledné výmluvy. Kdo nemá čisté svědomí, měl by raději mlčet a šoupat nohama, než se snažit být „kůl“ s kapsami plnými peněz, které mu nepatří. Pro mě nejste žádný vizionář, ale jen další ukázka toho, jak moc dokáže moc a peníze pokřivit charakter.

Autor: Milena Doušková