Česká republika si připomíná 87 let od německé okupace: 15. března 1939 a- a a+

83 let od začátku nacistické okupace nám připomíná, že historie nesmí být zapomenuta, aby se podobné tragédie nikdy neopakovaly.

Dne 15. března 1939 si Česká republika připomíná 84 let od tragického okamžiku v naší historii – začátek nacistické okupace zbytku Československa. Tento den, kdy německá vojska vstoupila na území Čech a Moravy, znamenal nejen ztrátu státní suverenity, ale také dovršení mnichovské zrady, která přivedla náš národ do těžkých časů.

Mnichovská zrada a její důsledky

Ve druhé polovině 30. let minulého století se Evropa nacházela na pokraji války. Československo bylo jedním z hlavních cílů expanzionistické politiky nacistického Německa pod vedením Adolfa Hitlera. V září 1938 došlo k tzv. mnichovské dohodě, kdy se představitelé Velké Británie, Francie, Itálie a Německa dohodli na odstoupení pohraničních oblastí Československa (Sudety) Německu. Československá vláda, pod tlakem a bez možnosti odporu, tuto dohodu přijala, což vyvolalo v české společnosti pocit zrady.

Mnichovská dohoda byla nejen politickým, ale i vojenským zklamáním pro Československo. Po jejím uzavření se začalo situace rychle vyostřovat. V roce 1939, po zajištění Sudet, se Německo rozhodlo pokračovat v okupaci celého území. Tlak na české obyvatelstvo a jeho politické vedení rostl.

15. březen 1939: Vstup nacistických vojsk

Po necelých šesti měsících od mnichovské dohody, 15. března 1939, nacistické Německo provedlo invazi do zbytku Československa. Německá armáda obsadila Čechy a Moravu, a to bez jakéhokoli odporu ze strany československé armády. Zbytek Československa byl v té době zcela bez ochrany, a vláda v exilu pod vedením Edvarda Beneše neměla žádnou moc nad situací.

Na stejný den, 15. března 1939, vyhlásil Adolf Hitler v Praze vznik Protektorátu Čechy a Morava, který byl pod přímou německou kontrolou. Tento krok znamenal ztrátu suverenity pro Československo, které přestalo existovat jako samostatný stát a stalo se pouhým protektorátem, jehož obyvatelstvo bylo podrobeno brutálnímu nacistickému režimu.

Důsledky okupace pro český národ

Okupace měla okamžité i dlouhodobé důsledky pro český národ. Nacisté zahájili masovou represivní politiku, která zahrnovala perzekuci, zajištění politických oponentů a cenzuru. Český národ se ocitl pod tvrdou kontrolou, a po celé válce následovaly hrozné události, včetně holocaustu, který postihl nejen české Židy, ale i další etnické a politické skupiny.

Tato okupace přinesla také začátek odbojových aktivit, kdy tisíce Čechů a Slováků se připojily k domácímu odboji nebo se zapojily do boje proti nacistickému režimu ve vojenských formacích v zahraničí. Ačkoli byla okupace a válka neuvěřitelně těžkou zkouškou pro národ, její konec v roce 1945 znamenal osvobození a obnovení české státnosti.

Závěr: Paměť na národní tragédii

Připomínání si 15. března 1939 je nejen vzpomínkou na ztrátu svobody a nezávislosti, ale i na oběti, které náš národ během nacistické okupace a druhé světové války podstoupil. Tento den nás také vyzývá k reflexi a k tomu, abychom si stále uvědomovali, jak důležitá je ochrana naší demokracie, svobody a lidských práv.

83 let od začátku nacistické okupace nám připomíná, že historie nesmí být zapomenuta, aby se podobné tragédie nikdy neopakovaly.

Autor: Milena Doušková

3 komentáře

Vítejte v diskusi ke článku. Sdílejte své názory, obavy i rady.

  1. Mirka

    Je dobře, jak pro Čechy tak pro Slováky, že Slováci - a rozdělení prvotně rozpoutal Mečiar, který z toho pak chtěl couvnout, ale Klaus se přičinil o rozdělení na dvě samostatné republiky, což byla jediná dobrá věc, kterou pro oba státy učinil, mají opět svoji samostatnost. Se vším všudy. Rozdělení proběhlo naprosto kultivovaně, bez jakéhokoliv násilí - protože to chtěli jak Češi tak Slováci. Nějaký tehdy zamýšlený dvojdomek s pomlčkou by znamenalo stále nějaké problémy. Češi mají jinou mentalitu než Slováci, ale to neznamená že jedni dobrou a jiní špatnou. Mnozí na Slovensko přišli z Čech (a Moravy). Za totáče vznikalo dost manželství díky klukům z Čech, kteří vykonávali ZVS na Slovensku a tam se zaláskovali a opačně. Nevěsta Slovenka - ženich Čech a opačně. Totéž dřív - smíšená manželství Němec - Češka a opačně. A teď když již nežijeme za dráty je to i v možnostech mnohem větších jsou manželství mnohem pestřejší. Ale pořád máme k dispozici jen jednu Zemi a tu si jako, a pozor civilizovaní - lidé , ničíme. Tím, že chceme přeprat přírodu no a samozřejmě válkami. Bude na Zemi smutno zase bez lidí, ale Země bude spokojená? Opatrujte se paní Doušková a třiďte odpad. I myšlenkový.

    Odpovědět
    • Milena Doušková

      Snažím se třídit všechno, co se dá:-)) Děkuji:-))

      Odpovědět
  2. Jirka

    Dovolil bych si připomenout rozhodnutí bratrů Slováků vyhlásit samostatnost. Tím byla umožněna pohodlná anexe zbytku republiky bez hrozby zásahu našich bývalých spojenců. Ti by stejně nezasáhli, jak se o tom brzy přesvědčili naši rovněž bratři Poláci, kdy mocnosti prostě vyhlásili Německu \"válku v sedě\". Takzvaný sitzkrieg. Slovan všude bratra má, jak se o tom po válce přesvědčili naši rovněž bratři Lužičtí Srbové, protože je po válce Československo nechtělo. Ani se tomu nedivím, museli bychom adoptovat cca 2 miliony echt germánů, kteří obývali území mezi Lužicí a Čechy. Nám stačilo, že jsme se zbavili většiny sudeťáků.

    Odpovědět
Zrušit reakci

Prosíme dodržujte slušné vychování a obecný kodex diskutujících.
Názory se daji projevovat i slušně, přesto s důrazem.