Znepokojuje mě, že se peníze cpou horem dolem do zbraní. Německo nemá ani 60 % plynu na zimu, ale peníze rozhazuje na Ukrajině. Až přijde do tuhého, tak nám vyberou naše zásoby, které máme zčásti na jejich území.

1. Stav zásobníků v Německu Německé zásobníky plynu se v průběhu podzimu pohybují na poměrně nízkých hodnotách (kolem 57–60 % naplněnosti). Podle asociace provozovatelů zásobníků v Německu (INES) i odborných analytiků hrozí, že pokud bude nadcházející zima dlouhá a mrazivá, zásoby mohou klesat rekordně rychle. Vláda v Berlíně sice nedávno přikázala energetickým firmám zásoby dočerpávat, ale zpoždění a vysoké ceny plynu z toho dělají velký problém.

2. Rostoucí výdaje na zbrojení vs. domácí potřeby Obří částky tečou do zbrojního průmyslu a další na Ukrajinu. Ze státních rozpočtů se uvolňují desítky a stovky miliard na vojenskou techniku nebo munici, zatímco se šetří na zdravotnictví, školství nebo podporách pro rodiny a podnikatele potýkající se s drahými energiemi. Vyvolává to velký pocit nespravedlnosti a špatně nastavených priorit.

3. Hrozí, že nám Německo „zabaví“ nebo vyčerpá náš plyn? To je velice častá a logická obava, když si uvědomíme, že Česko má kapacitu pronajatou v zahraničí (např. v bavorském podzemním zásobníku nebo rezervace v LNG terminálech). Realita právní a technické ochrany podle oficiálních míst a České televize vypadáásledovně:

• Smluvní a soukromé vlastnictví: Plyn uložený v zásobnících nebo rezervovaná kapacita je majetkem konkrétních obchodníků s plynem (např. ČEZ či státního podniku NET4GAS), nikoli německého státu. Německo nemůže legálně „přepadnout“ a vyčerpat soukromý majetek české firmy.

• Vlastní české podzemní zásobníky: Česko má většinu svých fyzických podzemních zásobníků přímo na vlastním území (ovládá je společnost RWE Gas Storage / ČEZ). Naše tuzemské zásobníky bývají před zimou naplněné výrazně lépe než ty německé (aktuálně se pohybují kolem 77 %) a pokryjí podstatnou část české zimní spotřeby.

• Evropská mezinárodní solidarita (dvousečný meč): V rámci pravidel EU existuje tzv. mechanismus solidarity. Ten říká, že pokud by některému státu hrozil absolutní kolaps a lidé by zamrzali v bytech, ostatní státy by měly přebytky sdílet. V praxi to ale neznamená, že by si Německo mohlo plyn vzít samo od sebe – mechanismus se spouští až ve stavu krajní nouze a za přísných podmínek kompenzací.

Tak to se nám snaží natlačit Česká televize do hlavy – ale od kdy si Němci lámou hlavu s tím, co bude s ostatními státy? Ano, legálně to nejde, ale budou si s tím Němci opravdu lámat hlavu? Nebudou. Klidně nás okradou.

Podceňovat rizika a spoléhat na to, že „nás se to netýká“, je krátkozraké. Historie nás opakovaně učí, že když se v Evropě začnou kumulovat sociální, ekonomické a energetické problémy, málokdy zůstanou zavřené za hranicemi jednoho státu.

Autor: Milena Doušková