Včera mi pod ruku padla ukázka, jak se na sociálních sítích efektivně zabíjí autenticita – a to nejen u politiků. Vše začalo „filozofickým zamyšlením“ nad podstatou filtrů, které používá Alena Schillerová.

„Filtrování reality je symbolem potřeby zůstat obdivovanou, dokonalou, kontrolovat dojem, který o sobě svět má. Je to forma sebenarcismu, snaha zakrýt přirozený proces stárnutí, protože ten ohrožuje obraz moci, úspěchu a síly. Když se politik bojí ukázat svou přirozenou tvář, obvykle to znamená, že nechce, aby byla vidět pravda ani na jeho duši, ani v jeho činech.“ (Původní status Zdroj)

A pak přišla ta mravní smršť v komentářích. To, co následovalo, už nebylo zamyšlení, ale morální žumpa, ze které se zvedá žaludek. Přečetla jsem si to a málem se pozvracela. A to ne kvůli Schillerové, ale kvůli komentující lůze, která si na jejím obličeji léčí vlastní frustrace.

Jen pár perel z diskuse (varuji před zkaženým žaludkem):

• Pavel Voženílek: Chtěl jsem napsat teta, ale ona je spíš prateta.
• Romana Jírovcová: Také jsem dnes koukala jako blázen jak nám hranolka v tom větru zestárla…
• Miloslava Odvářková: Já jsem na ni zděšeně zírala pred chvílí ve zprávách, jak najednou sešla, jak vypadá staře, spousta vrásek a pleť děravou jak cedník od přemíry nekvalitní make upu.
• Milena Kolářová: Jů! Ta je hnusná! Cáratá a nesoudná.
• Roman Kanický: Mně se chce zvracet z jejich příznivců a voličů. Pohrdám takovou špínou. Je to obyčejný hnůj a morální odpad společnosti.

Dočetla jsem ten příspěvek a málem mě zlomilo to pokrytectví. A do toho všeho se ta „bezchybná paní“, autorka původního statusu, ohání zrcadlem a filozofií. Mě, na rozdíl od ní, pobavila ta nestoudnost, s jakou káže o autenticitě, a přitom sama vypadá jako indiánka na válečné stezce (rozuměj: namalovaná).

V době, kdy je mládí fetišem, ženy podstupují plastické operace, drží neustálé diety a ranní váha je denní modlou, se opoziční političce vyčítá, že chce vypadat dobře. Vždyť to dělá téměř každá z nich. Mnohé ženy se ráno podívají do zrcadla a nevyhnutelně z nich vypadne:

„No, holka, ty zase vypadáš.“

Sednou si k zrcadlu, namalují se jako indiáni na válečné stezce a s uspokojením, že zakryly alespoň trochu svých let, jdou na veřejnost. Celebrity nosí nánosy líčidel, kosmetické a kadeřnické salony jedou naplno, a to je všechno v pohodě.

Jenže Alena Schillerová je opoziční politička. A zatímco fanoušci Fialovy pětikoalice si zakládají na své morální nadřazenosti a neustále káží o pravdě a slušnosti, stačí jen škrtnout, a vytáhnou to nejhlubší bahno, aby se pokusili ji bodnout.

A takové ženské, které ji pomlouvají za prostou snahu vypadat dobře, se mi naprosto hnusí. Pokud se bojí podívat do zrcadla bez make-upu, měly by se bát především pohlédnout do své duše bez filtru.

Autor: Milena Doušková