miliny vyprávěnky – volně ke stažení

Ukázka:

z knihy

Santa Claus
Kdesi v Americe stojí chajda, a v ní útulnej obýváček. V ušácích sedí dva prapodivní človíčci. Muž si cosi čte a žena štrykuje šálu, která už má skoro dva metry. Tak nevím, pro koho.
„Hele, Santo, jsem v tom,“ promluvila žena.
„Neříkej mi Santo! Kolikrát to mám opakovat?!“
„Pro lidi jsem Santa Claus, pro tebe prostě Claus,“ znechuceně se na manželku podíval Claus.
„Jo? A jak jako v tom? V čem jako?“
Clauska obrátila oči v sloup.
„Ty jsi fakt blbec. V čem asi? V jináči! Zbouchnutá, naprcaná, těhotná. Čekám mimino, jasný?!“
„Teda Clausko, co to žvaníš? Vždyť kde není sex, není ani potomek. Nemáš jen větry?“
„Clausíku to, že TY nesexuješ, neznamená, že ani já ne.“
„No teda, ty jsi ale mrcha zrádná,“ povzdechl si Claus, ale už nějak bez šťávy.
„S kým sis to uplichtila?!“
„S trpaslíkem. Sice je malej, ale fakt šikovnej. A chytrej jak opice. Vlítl mi pod sukni, a než jsem řekla ‚A‘, už jsem chtěla i ‚B‘,“ zasmála se Clauska.
Když přišel její čas, narodil se jí zdravej, silnej kluk. U kolébky se zastavily tři sudičky, aby mu popřály do života.
Sudička Karolína:
„Jsi sice parchant, ale jak tak koukám do tvý hlavy, tak už teď jsi pořádně arogantní. A až vyrosteš, bude z tebe pěknej hajzl. Dávám ti povahu, po který každej bordel steče.“
Sudička Vilemína:
„Tak když jsi arogantní hajzlík, budeš potřebovat prachy. Slibuju, že budeš jich mít dost. Ale zadarmo to nebude. Budeš mít špínu i za ušima a tím pádem zralej do pekla. Je to na tobě, kluku, kterou cestou se vydáš.“
Sudička Mína:
Stála nad kolíbkou a dlouze přemýšlela. Obě sudičky už přešlapovaly netrpělivostí, když z ní vypadlo:
„Když ti ty dvě kačeny namalovaly takovej osud, nemůžeš zůstat tady. Musíme ti najít místo, kde ti tu tvoji arogantnost, samolibost a zlodějny budou tolerovat. A našla jsem ho v Čechách! Tam najdeš dost pitomců, co ti budou zobat z ruky a nechají tě skákat po jejich hřbetech. Tak kluku jedem.“
Mávla kouzelnou hůlkou a kluk se přenesl do české rodiny. Do vínku dostal povolání: politik.
Jméno? To si, milá čtenářko, domysli sama.

Autor: Milena Doušková