Zbraně místo života: Předáváme republiku zbrojařům a lidem dochází dech a- a a+

Pokud tě tenhle text zvedl ze židle, dej ho sdílet. Piš svým poslancům, mluv o tom se svými dětmi a vnuky. Protože když budeme mlčet, budou z nás jen inventáře zbrojní haly.

Tak jsme se zase jednou dozvěděli, že se „musí“. Tentokrát zvednout vojenský rozpočet až na 5 % HDP. V překladu pro obyčejné smrtelníky to znamená, že z každé stokoruny, kterou republika vydělá, půjde pět korun na zbraně, munici, armádní zakázky, tanky a letadla. V praxi to znamená až 500 miliard korun ročně.

A teď se podržte: v reálných účetních nákladech to bude možná až 20 % veškerých vládních výdajů. Proč? Protože HDP je jiné číslo než státní rozpočet. Ale to se už lidem neřekne. Stačí, když politik do kamery prohlásí: „Musíme to udělat kvůli bezpečnosti.“

Jenže nás zajímá jiná bezpečnost.

Bezpečnost dětí, seniorů, pacientů, pracujících

  • Lékaře potkáte spíš ve frontě do Německa než na chodbě nemocnice.
  • Učitelé dostávají víc papírování než dětí.
  • Důchodcům se zvedají ceny léků a energií, ale valorizace jsou na hraně žebráctví.
  • Na operace se čeká víc než rok, lidé umírají, než přijdou na řadu.

Ale podle vlády je priorita jasná: zbraně.

Kdo to zaplatí? Zase my. Ne oligarchové, ne firmy, co neplatí daně. Ale normální lidé. Zvýšení DPH, rušení výjimek, zdanění práce. Slibované „německé platy“ se změnily v „ukrajinský rozpočet“.

Válka jako byznys a mír nikoho nezajímá

Zajímalo by mě, kdo z těch, co hlasují pro zbrojení, řeší, kde se na to vůbec vezme. Protože realita je jasná: tyhle peníze prostě nemáme.

Dělají to snad z hlouposti? Nebo z poslušnosti vůči NATO a zbrojařským firmám? Nebo ze strachu, že kdyby řekli „dost“, přestali by být zváni na zahraniční fóra, kde se pije drahý sekt a podepisují se smlouvy o „spolupráci“?

Moje předpověď:

Pokud se 5 % HDP na zbrojení opravdu stane realitou, čeká nás:

  • prudké zvýšení daní (DPH, daň z příjmu, spotřební)
  • škrty ve veřejných službách (zdravotnictví, školství, sociální systém)
  • další zadlužování státu, které přehodíme na vnuky
  • růst frustrace obyvatel, která může skončit i nepěkně

A to všechno bez záruky, že budeme bezpečnější. Protože válka dnes už nevypadá jako tank na hranicích. Vypadá jako rozbité nemocnice, exekuce, sociální bída a nespokojenost.

Tuhle válku už vedeme. A prohráváme ji, protože jsme přestali myslet na život.


P.S.: Pokud tě tenhle text zvedl ze židle, dej ho sdílet. Piš svým poslancům, mluv o tom se svými dětmi a vnuky. Protože když budeme mlčet, budou z nás jen inventáře zbrojní haly.

Prosíme dodržujte slušné vychování a obecný kodex diskutujících.
Názory se daji projevovat i slušně, přesto s důrazem.