Nedávno jsme mohli sledovat, jak se Západ opět stylizoval do role světového mírotvůrce, když svolal tzv. mírový summit – za účasti Danuše, Zelenského a celé plejády západních „elit“. Jeden by čekal, že přijde i druhá strana – tedy Rusko. Nepřišlo. A začaly se trousit komentáře typu: „Putin nemá odvahu, poslal jen béčkové diplomaty, nechce mír.“ A mezi nimi i výrok Jana Nebeského, že „Putin hraje zbabělý gambit“. Nuže, pojďme si to rozebrat bez ideologických brýlí.

Šachy se nehrají s kašparem

První otázka: Proč by měl ruský prezident Vladimir Putin osobně přijít na summit, který svolává herec s prezidentem pouze podle jmenovky, jehož legitimita visí ve vzduchu? Summit, který pořádají státy, jež se samy aktivně podílí na vyzbrojování jedné strany konfliktu a otevřeně prohlašují, že chtějí „porazit Rusko“?

To není diplomatické jednání – to je PR show pro média a důchodce s vlaječkami. Putin možná není svatý, ale hloupý rozhodně není. Nenechá se zatlačit do rohu předem zinscenovanou fraškou, kde je role „agresora“ přidělena ještě před začátkem, a výstup před kamerami připravený do posledního slova.

Připomeňme si Istanbul 2022: Mírová šance, kterou zabil Západ

Na jaře 2022, jen pár týdnů po vypuknutí války, se v Istanbulu odehrála skutečná šance na mír. Obě strany – Rusko a Ukrajina – se setkaly, jednaly a dospěly ke konkrétním návrhům. Ukrajina tehdy dokonce připustila neutralitu, což byla pro Rusko klíčová podmínka. Dohoda byla téměř na stole.

A co se stalo? Do Kyjeva dorazil Boris Johnson a Zelenskému „důrazně doporučil“, aby nic nepodepisoval. Západ chtěl válku dál. Větší zisky, víc zbrojení, víc ovládání Evropy přes NATO a strach z „ruské hrozby“. A tak šance na ukončení konfliktu padla pod stůl. Od té doby se jen umírá a umírá.

A dnes ti samí lidé, kteří tehdy zastavili mír, svolávají teatrální summity a tváří se jako nositelé dobra? Tomu snad věří jen ten, kdo věří i na jednorožce v Bruselu.

30 dní příměří? Vojenské harakiri

Západní návrhy na příměří nejsou ničím jiným než pokusem, jak dát Kyjevu čas na nadechnutí a další zbrojení. Putin by byl válečný amatér, kdyby na to přistoupil. A právě proto tam neposlal sebe, ale jen formální zástupce – aby si pořadatelé mohli odškrtnout „pozvali jsme všechny“ a předstírat, že to bylo vyvážené.

Mírové summity bez druhé strany jsou jen PR

Opravdové mírové jednání vyžaduje obě strany konfliktu. V Ženevě kdysi seděli Američané s Rusy, ve Vietnamu se jednalo tváří v tvář. Dnes? Jedna strana diktuje podmínky, druhá je tam jako stafáž, a média to prodávají jako „krok k míru“.

To není diplomacie. To je morální vydírání a předstírání reality.

Závěr? Přemýšlejte!

Když někdo tvrdí, že „Putin zbaběle utekl před mírem“, měl by se nejprve zamyslet, kdo a co ten mír skutečně zabil. Jestli ten, kdo byl ochoten jednat v Istanbulu – nebo ten, kdo jednání zablokoval. A jestli ten, kdo odmítne frašku, je zbabělec – nebo spíš ten, kdo se schovává za kulisy a posílá na smrt další a další Ukrajince jen kvůli geopolitickým hrám Západu.