Miroslava Němcová, věčná bojovnice proti komunismu, nám v roce 2021 slavnostně oznámila, že je strašné, když komunisté zastávají vysoké ústavní posty. A co se nestalo o dva roky později? Hurá, máme v čele státu bývalého komunistického rozvědčíka! A hádej, kdo ho podporoval? Bingo, její vlastní parta SPOLU!

Tohle je, milí přátelé, mistrovská ukázka politické paměti ve stylu „já nic, já muzikant“. Je to něco jako vegetarián, který si po deseti pivech dá tatarák a tváří se, že to vlastně není maso. Němcová se s vážným obličejem postaví na pódium a hřímajícím hlasem bojuje proti rudé hrozbě – jen aby o pár let později hrdě podpořila člověka, který si v 80. letech mazal komunistickou příslušnost na chleba. To chce opravdu talent na politický cirkus!

Vzpomínáte na všechny ty silné řeči ODS o antikomunismu? Jo, my taky. Ale zdá se, že když se to hodí, tak se tahle rétorika schová do šuplíku vedle stranických brožurek z 90. let. Najednou už není problém, že prezidentem se stane člověk, který měl k totalitnímu režimu blíž než většina lidí, které Němcová tak ráda kritizuje.

Možná bychom jí měli připomenout, že paměť národa není tak děravá, jak si myslí. Nebo že když už chce bojovat proti komunistům, měla by to dělat aspoň konzistentně a ne jen podle toho, co se jí zrovna hodí. Jinak riskuje, že si lidé začnou myslet, že to celé byla jen šaráda pro voliče. Ale kdo ví, třeba příště bude Němcová brojit proti nevěře, zatímco bude stát vedle muže, který zrovna podepisuje rozvodové papíry.

Tak či onak, jedno je jisté – politická paměť je krátká, ale internet si pamatuje všechno. A to je pro některé politiky sakra smůla!