Srbsko nám zanechalo přísloví, které by mělo rezonovat v srdcích každého z nás:

„Ve válce dají politici munici, bohatí jídlo a chudí svoje děti. Po válce politici uklidí munici, bohatí získají ještě více jídla a chudí jdou hledat hroby svých dětí.“

Jednoduchá věta, která vystihuje surovou realitu každého konfliktu. Politici, kteří válku plánují a vedou, ji neplatí ze své kapsy, nekrvácí na bitevním poli a jejich děti neodchází s puškou na rameni. Bohatí, kteří válku podporují, vidí příležitost. Každá kulka, každá raketa, každý kus vybavení znamená zisk. A na koho zůstane tíha? Na chudých, na obyčejných lidech, kteří ztratí své nejbližší.

Válka není hrdinství, je to obchod

Když se rozhlédnete po světě, zjistíte, že války nikdy nejsou o morálce, spravedlnosti nebo svobodě. Vždycky jde o moc, peníze a zdroje. Ti, co sedí v čele států a firem, počítají zisky. My ostatní počítáme ztráty. Synové a dcery obyčejných lidí umírají za to, aby se pár vyvolených mohlo ještě víc obohatit.

Kde jsou hroby dětí těch, co válku vedou?

Zeptejte se sami sebe: Kolik dětí politiků a miliardářů bylo v první linii? Kolik z nich zaplatilo nejvyšší cenu? Odpověď znáte. Jejich děti jsou v bezpečí, studují na prestižních školách, daleko od bomb a střelby. Mezitím se naše děti mění ve statistiky, ve „vedlejší ztráty“.

Řekněme válce NE

Každý konflikt můžeme zastavit. Není to snadné, ale dokud budeme věřit lžím o nutnosti bojovat, o nepříteli, který nás ohrožuje, budeme znovu a znovu padat do stejné pasti. Přestaňme podporovat ty, kteří válku potřebují k vlastnímu obohacení. Přestaňme jim dávat své děti.