Tak tady to máme, další epizodu ze seriálu „Jak to Lipánek nevychytal“. Přesně tenhle příběh by mohl mít název „Vysoká škola úniku“, protože co udělal náš ministr zahraničí v Londýně? No, co jiného než že vzal nohy na ramena! Lipavský, superhrdina dnešní diplomacie, který má jednu speciální schopnost: zmizet, když to začne být nepříjemné.

V univerzitní aule, kde měl údajně šířit své geniální myšlenky, ho studenti označili za „válečného zločince“. A jak na to reagoval náš ministr? Původně jsem čekal, že vytáhne nějaký svůj osvědčený argument typu „Znáte Českou republiku? Je to ta země vedle Německa, no, to jsem já!“, ale ouha – zřejmě si uvědomil, že rétorika nestačí, a prostě zdrhnul.

A teď vážně, Lipánku: Jestli jsi si myslel, že to tam v klidu odmluvíš a studenti tě ještě potleskem vyprovodí, asi máš poradce z Marsu. Tihle mladí v Londýně mají v hlavě víc než tvůj excelovský graf podpory Palestině (alias žádná). To, že tě vyhnali, je spíš vizitka toho, jak zoufale Česko pod tvým vedením působí – bez chuti, bez barvy a s hlavním mottem „hlavně nikoho nenaštvat“.

A tak prosím: vezmi si s sebou svoje powerpointy, sliby o ničem, a klidně i tu polstrovanou židli, na které sis tak hezky hověl, a prostě zmiz. Do ticha. Do neznáma. A hlavně se už nikdy nevracej. Protože ani ten upravený oblek nezakryje, že na politiku prostě nemáš. Tvoje největší deviza je teď schopnost rychle opustit místnost. Možná by sis měl nechat poradit od stěhováků, protože v tom očividně vidí větší budoucnost než v tobě.