Povím vám, kde jste se to octli: v zemi, kde sen o „slušných platech“ dávno zůstal v šuplíku, kam se práší na staré účtenky a zapomenuté iluze. Češi jsou levná a poslušná pracovní síla, a hádejte co? To je přesně ten „benefit,“ který tahá zahraniční investory k nám jako med vosy. Protože kdo by nechtěl armádu pracovitých ovcí, které poslušně „zabékají“ u pásu a s nadšením berou směšný plat?

Ekonomický vlak nám dávno ujíždí, mílovými kroky mizí na Západ, zatímco my si tady spokojíme s tím, že děláme levné subdodávky. „Hlavně že tu máme montovny,“ říkáte si? Tak to máte pravdu! A pokud máte pocit, že je to dlouhodobě udržitelné, raději se posaďte, protože Česko zůstává věrné tradici – levně vyrábět a hrbit hřbet. Vývoj? Výzkum? To zní tak vznešeně, že se skoro bojím vyslovit ta slova nahlas.

A politici? Ti s úsměvem pronáší, že to „ještě jedno volební období počká.“ Inu, proč by taky řešili něco nepříjemného, když by si mohli užívat čtyři roky klidu a lidí, co jim pořád ještě věří? Zas a znovu, všichni dostaneme sladký slib o změně a pak malý, drobný kosmetický „upgrade,“ co spíš připomíná snahu nalakovat hnědku na růžovo.

A proč vlastně tak málo bereme? Hlavním důvodem je náš subdodavatelský model, tedy že jsme taková levná malá dílna Evropy. Výroba u nás má tak nízkou přidanou hodnotu, že snad i tatranky mají větší hodnotu. Škoda, Volkswagen a další – ti se na nás spoléhají, protože děláme levně, mlčíme a hlavně se nestávkujeme. A proč by se zvedaly mzdy, když všichni vědí, že s prvním slovem o zvýšení platů může zákazník s lehkostí přesedlat na ještě chudší a poslušnější továrnu někde v Rumunsku?

A tak dál vyrábíme, montujeme a kráčíme směrem k bídě jako jeden velký národ ovcí. Jak se říká, „ještě chvíli vydržte, bude líp.“ Tak si aspoň sami sobě zatleskáme za tenhle výkon!