Hrozí epidemie srdečního selhání, varují kardiologové a- a a+

Většina postcovidových pacientů má poškozené plíce, desetina srdce, ukazují data. Přibližně desetina pacientů má pokročilou fázi onemocnění, a potřebovali by tak mechanickou srdeční podporu nebo transplantaci srdce. Takovou pomoc dostane však jen zlomek pacientů, zhruba 200 ročně.

Zatímco infarkt zná každý, povědomí o srdečním selhání je malé. Často se mylně zaměňuje právě za infarkt či zástavu srdce. Jedno však mají tyto diagnózy společné. „U lidí s nějakým kardiovaskulárním onemocněním je srdeční selhání prakticky nevyhnutelné,“ říká kardiolog Filip Málek. Počet pacientů setrvale roste, dá se nastupující epidemie ještě zvrátit?

Zatímco infarkt je známý strašák, o srdečním selháním panuje menší povědomí. Příznaky nejsou tolik nápadné a lidé se často domnívají, že je pociťují kvůli vysokému věku, proto je dlouho neřeší. Srdeční selhání nastává, když srdce nedokáže správně fungovat, nepumpuje krev do zbytku těla, jak by mělo. Ta se proto hromadí, kde nemá, a jinde naopak chybí.

Často i někteří lékaři zaměňují srdeční selhání, infarkt myokardu nebo srdeční zástavu. Srdeční selhání je důsledek srdečního onemocnění, který vede k tomu, že pacientovo srdce nestíhá pokrývat jeho potřeby. Člověk začne být unavený, dýchavičný, nevýkonný, není schopný se o sebe postarat, objevují se otoky končetin a nakonec srdce může selhat úplně.

Lidí, kteří trpí srdečním selháním, v posledních letech přibývá. V roce 2018 jich bylo zhruba 300 tisíc. Ve skutečnosti to však může být mnohem víc, protože zdaleka ne všechny případy lékaři odhalí. Jedním z důvodů byla pandemie covidu, kdy se někteří lidé báli jet do nemocnice a přecházeli příznaky. Nemocnice a lékaři také kvůli přetížení odkládali veškerou neakutní péči a odrazovali pacienty od návštěvy. Také ale stárne populace, přibývá obézních, diabetiků a máme obrovské procento lidí s vysokým krevním tlakem.

Odborníci očekávají, že nemocných bude nadále přibývat. Kardiologové odhadují, že i kvůli ekonomické krizi postihne v roce 2030 srdeční selhání na 450 tisíc Čechů. I kvůli tomu, že lidé budou šetřit, kupovat nezdravé potraviny a nebudou tolik sportovat. Tím pádem ztloustnou a dojde k větší zátěži oběhové soustavy. Jakékoliv zhoršení socioekonomických podmínek velmi souvisí s výskytem kardiovaskulárních chorob. Škrty, které lidé dělají v okamžiku krize, jdou na vrub jejich komfortu a ten souvisí s tím, jak jsme zdraví. Když sportujete, máte čas na rekreaci, můžete si dopřát lepší jídlo, máte radost ze života, stárnutí probíhá úplně jinak.

Jednou z častých příčin srdečního selhání je prodělání infarktu. Dále je to podle Národního zdravotnického informačního portálu také vysoký krevní tlak, cukrovka, záněty srdečního svalu, nadměrná konzumace alkoholu nebo drog, srdeční arytmie, vrozené srdeční vady nebo genetické dispozice.

1 komentář

Vítejte v diskusi ke článku. Sdílejte své názory, obavy i rady.

  1. David

    Upřímně řečeno, to není postcovidové, to je jen a jedině POSTVAKCINAČNÍ. Záměrně to uvádím velkým, aby to bylo dostatečně zdůrazněno. V nemocnicích přibývá pacientů se záhadnými onemocněními srce, jater, plic a je zaznamenán i nárůst onemocnění štítné žlázy. Náhoda? Nikoliv, společným jmenovatelem je jen a jedině očkování.

    Odpovědět

Prosíme dodržujte slušné vychování a obecný kodex diskutujících.
Názory se daji projevovat i slušně, přesto s důrazem.