Prodat a zase prodat.  Privatizace státních firem by mohla vynést až stovky miliard. Rychle se dají prodat jen akcie ČEZ. Tak tohle jsou slovy Odésáka Stanjury. Tento pán je podle směsi politických stran co se chystají vládnout ČR vhodným kandidátem na ministra financí. To je fakt dobrý plán. Prodat půlku pošty, rozprodat akcie ČEZ a tento pán si říká ekonom a chce pro nás a naši zemi jen to nejlepší. Kandidát na premiéra Petr Fiala to okamžitě zmírnil slovy o tom, že je třeba některé podniky, jako třeba Česká pošta nebo České dráhy, dostat do lepší kondice. A jako příklad použil Německo, kde došlo k částečné privatizaci pošty. V programu ale neměla privatizaci firem celá řada vlád, které nakonec mohutně prodávaly. Příkladem může být privatizace celého bankovního sektoru za vlády Miloše Zemana.

Takže program se píše, řeč se mluví, sliby se slibují a blázni se radují pak přijde zlom a naše země je v tom. V čem? V průseru jak mraky, protože i to málo co nám ještě zbylo rozprodají, nebo spíš za pár kaček rozdají. Máme hovno a budeme mít dvě. Ani se už za slovní neomlouvám, protože s ženy, co neuměla říct neslušné slovo se za čas po převratu stal cynik a skeptik. Nevěřím jim ani nos mezi očima a mohla bych se vsadit, že na ČEZ už si brousí zuby Fricové. Kdo se chce zmocnit Pošty a České dráhy? Zase to bude někdo z toto politiky milovaného Západu kam podle Fialy patříme? Čas ukáže a pak už nám zbude jen ta holá řiť.

Jestli se některý z našich občanů spoléhá na slovo některé ze stran co se derou k moci, tak je naivní či hloupý. Vždy se najdou objektivní potíže za které může někdo jiné, proč nejde dodržet slovo. Ještě jsem se nesetkala s politikem co nemluvil jako kniha, ale v mozku myslel úplně jinak. Omlouvám se dvěma politikům kterým jsem kdysi věřila, ale to všechno už odvál čas. jednoho odstavili a jednoho utrápili.

Pořád jen píšu a politicích a politice, ale ještě nikdy jsem nedala najevo jak smýšlím já, i když mě pasovali čtenáři na všechno možné. Nejsem socan ani komunista, ani levičák nebo pravičák. Všechny strany mi mohou být ukradené. Nejbližší programem mi kdysi byli Republikáni, ale to už je x let pryč. Takže jsem nepolitická, protože v tom bordelu se nechci vybírat a žádná strana mi není blízká. Poctivě jsem přečetla programy a poctivě si řekla, že je nikdy nikdo neplnil. Oni nemůže, když se vždy vládne v koalici a musí se dělat kompromisy. To není, že bych je snad litovala, ale konstatování, že to je přesně to, co se jim líbí a hodí. Všechno se dá svést na vládnoucí stranou na kompromisy s partnerem.

Sami vidíte, kolik si toho nadiktovali pidi Piráti se svými ubohými čtyřmi Pirátíčky. Je to k pláči i k smíchu. Kdo na to doplatí? No obyčejní lidí jako vždy. Politici nás dohnali až na pokraj propasti. Vesnice už zase smrdí a Zelený úděl je jim ukradený. Jasně, raději smrádeček, ale teplíčko a můžeme se jim divit? Ne, nikdo nechce mrznout v studeném pokoji a tak se znovu zapojují stará kamna a komíny a kominíci nestíhají. Blbinec na entou. Tak si dělám poznámku s datem a budu odpočítávat čas, kdy se to zhroutí jak domeček z karet.