Miloš Zeman v dnešním projevu prý opět prokázal, že mu nedělá problém lhát ve prospěch ruských zájmů a ohrožovat bezpečnost naší republiky. Tolik slova atomové Heleny Lagšádlové, toho času sedící na sesli poslankyně.

Podívejme se na některé lži, kterých se hlava státu podle atomové Langšádlové dopustila:

• Zemanova lež: K výbuchu mělo dojít neodbornou manipulací s municí.
• Skutečnost: Sklad č. 12 byl nepřístupný, zapečetěný, ohledaný PČR.
• Zemanova lež: BIS o Vrběticích 6 let nepsala ve výročních zprávách.
• Skutečnost: Vyšetřovaní začalo před dvěma lety až po útoku na Skripala.
• Zemanova lež: Neexistují důkazy, že by agenti byli ve vrbětickém areálu.
• Skutečnost: Na přítomnost agentů ukazuje řetězec nepřímých důkazů.
• Zemanova lež: Neexistují e-maily prokazující, že agenti do areálu mohli vstoupit.
• Skutečnost: Tyto důkazy nezpochybnitelně existují a byly předloženy poslancům i senátorům z příslušných výborů.
• Zemanova lež: Ruské agenty tam mohl dovézt jeden ze zaměstnanců firmy Imex, ten ale odmítl vypovídat na detektoru lži.
• Skutečnost: Imex odmítá, že by jakýkoliv zaměstnanec odmítl vypovídat na detektoru lži. Výbory Poslanecké sněmovny a Senátu o tomto dostali jasné informace.

Moji kolegové z výborů všechny důkazy tajných služeb viděli a ve svých usneseních závěry tajných služeb jasně podpořili. Dnes už nikdo nemůže pochybovat o tom, že prezident je velezrádce.

Jak to vidím já

Zase napíši něco, za co mne možná budou kamenovat, budou mi nadávat ale mně je to jedno. Hodně let jsem si učila, aby to nebolelo, abych se uměla povznést nad zlobu, nenávist a hloupost a nakonec si mohu říct, poslužte si, když to neumíte jinak.

Celý mladý život jsem žila pod ochranou Ruska. Nevím jak vy, ale já jsem celé ty roky neměla strach z války. Ano, žili jsme v jejich stínu jako ostatní státy, ale byly jsme obrovské, nenapadnutelné slovanské sdružení. Ano, vládla tu studená válka, ale proti tomu, do čeho nás dostal západ to byla selanka a procházka růžovým sadem. Byla to vskutku malá daň za to, nebát se války, nemít hlad, mít kde složit hlavu, mít na doktora, vědět, že na stará kolena bude mít člověk důchod.

Západ nás nikdy nepřijme jako rovnocenný národ, kdy si to konečně přizná každý Slovan. Dnes jsem si na okamžik pustila ČT 24 kde zrovna byly záběry z bouřících se Francouzů. Železničářům se nezdál jejich plat. To se tam vlastně děje pořád. Pořád mají málo všichni Francouzi. No a víte jaký plat má ta železničářka? 4 500 Eura měsíčně. Takhle nám to sdělila paní redaktorka ČT 24 a mně se zrovna dostal do rukou lístek o invalidní důchodu jednoho muže a já to zveřejňuji s jeho svolením. Také bere kolem 4 500,- ale korun na měsíc. To je prima důchod. Žijeme jako pitomá zvířátka pod těžkou okovanou botou západu a některým se to líbí. No mně se to nelíbí. Nechci aby kdejaké tele z Bruselu nařizovalo jak mám žít a jaký jídlo jíst a kolikrát spláchnout záchod.

To jsou jen podružnosti, kterým motají lidem hlavu a chtějí jedno. Držte hubu a krok. Vaše místo k životu je už rozebráno. Slované, uvolněte místo a všechny přírodní zdroje. My, Velký Západ máme všeho málo a vy jste podřadná rasa. Tak vychcípejte, nebo to uděláme jinak. Už za sebou nemáte Rusko ale Německo. No a o tom to je. Celá staletí jsme jim byli za sluhy a jsme tak kde kdysi dávno. Už stačí jen, aby nám dali na krk otrocký obojek, nebo nastavěli další koncentrační tábory. Že je to přitažené za vlasy? Možná ano, ale kdo dokáže že ne.

Je čas, kdy se bojím, že může být válka. Ano, bojím. Je strašná doba, když si nějaká Langšádlová přeje hodit na Rusko atomovku. Hrozný čas, kdy státy staví ohromné armády, které by nás rozmáčkly jako veš ve vlasech. Že máme svoji armádu? No, pokud tomu říkáte armáda, tak to je vaše věc. Já pár tisíc mužů nepovažuji za armádu. Hrozná doba, kdy má migrant právo na všechno a občan se bojí napsat pravdu i to, že je nenávidí a nechce je doma. Ano, já nenávidím tu jejich šílenou víru a všechny ty, co v duchu této víry zabíjejí.

Na závěr, ano i já chci svobodu, ale takovou která je pro všechny a ne jen pro vyvolené. Proto věřím, že nás Rusko jednou nenechá na holičkách, až ho budeme potřebovat tak, jako ve světových válkách.