Sedí u stolu u okna hned z rána. V zaplivané hospodě, kam se bojí i otrlí, tvrdí chlapi. Sedí mezi brněnskou galérkou a kalným zrakem pozoruje cvrkot kolem sebe. Scvrklá ruka podepírá tvář, kdysi něžná ústa se křiví a páchnou lacinou kořalkou a levným tabákem.
Olga měla kdysi krásnou tvář. Zářivé oči dychtivé života. Teď se dívají na svět s velkou, tupou prázdnotou. Drahá je flaška splacená životní hodnotou.
Sedí v odporné hospodě, peněz už moc nemá, tak žebrá u chlapů okolo ještě o jeden rum.
„Hele, chlape, jen jednoho rumíka. Já se umím odvděčit. Pořád jsem ještě baba,“ usmívá se opile na chlapíka s potetovaným obličejem.
„Ty stará rachotino, na tebe bych nevlezl ani polomrtvej, poloslepej a poloblbej. Smrdíš jak rasův pytel a to tvoje vybavení stojí tak za… polib mi prdel,“ směje chlap a s pohrdáním se odvrací od Olgy.
„Ty hajzle zkurvenej, ještě bys měl být rád, že ti dám. Podívej se na ten svůj rypák. Samej jebák, kdoví, cos v base chytl, když si dělal děvku silnějším chlapům, než seš ty,“ plivala na něj s chutí jedovatou slinu.
„Zavři klapačku, ty stará kurvo, nebo ti jednu přišiju a ty si už nedáš ani hlta,“ rozčílil se vazoun.
„To by ti šlo, hajzle. Bít ženskou, ty kriminálníku,“ Olga se postavila a seschlýma rukama mu šermovala před nosem.
Chlap už ani necekl, ale rovnou jí jednu vrazil. Olga upadla mezi stoly k pobavení všech ostatních ochlastů. Válela se mezi plivanci a vajgly a už jí nezbyla ani kapka důstojnosti. Ten den tam na zemi v putyce ji pohřbila. Ztěžka se postavila na vratké nohy, přehlédla okolí a vypotácela se ven. Šla ztěžka ven z města a cíl neznala. Nikdo na ni nečekal a neměla kam jít. Oči ji vedly tmavou nocí a nakonec se jí ložem stal příkop u silnice. Tam skončila, chlastem zničená žena. Chrápe v příkopu jako starý pes, všemi opuštěná.
S rozbřeskem chodí lidé kolem ní do práce a dívají se na ni s odporem. Nikdo se nezastaví nad nehybnou postavou a pospíchají za svými povinnostmi.
Olga už nechrápe. Spí tam v příkopu svůj věčný sen a už ji netlačí ani studená zem a není jí smutno nad pohrdavými pohledy. Duše našla svůj klid a mír.