Proč se dnes lidé znovu bojí mluvit nahlas? a- a a+

Říkají tomu sametová revoluce a svoboda slova, ale realita vypadá jinak. O rozprodané zemi, falešných mesiáších i o tom, proč musíme v tomhle světě zůstat sví, i když se v něm občas nedá žít.

Je ta naše země nějaká podivná. Teda ne země, ale lidi v ní. Převratu říkají sametová revoluce, komunistům říkají kapitalisté, režimu, který tu máme, demokracie a taky prý máme svobodu slova. Já je poslouchám a už třicet let píšu o tom, že to tak není.

Není svoboda v zemi, kde se lidé bojí říct, co si skutečně myslí o dění ve světě, bojí se přiznat náklonnost k Rusku a otevřeně mluvit o tom, že je jedna vláda jako druhá. Všechny totiž kradou stejně, nechaly rozkrást a rozbít naši zemi a je jim to jedno. Stačí jim velikost jejich konta, pocit moci a vědomí, že zajistili svůj rod na několik pokolení dopředu. Možná sami vědí, že tu demokracie není, ale mluvit o tom nahlas a nechat se označit za „sviňské dezoláty“? To ani omylem. Raději budou lhát a zapírat pravdu, hlavně že poplují s proudem těch, co víc řvou.

Mně ale není zatěžko říct nahlas, že zločiny, které se dějí v Palestině, jsou šílené a jde o genocidu nejhoršího formátu. Přesto se u nás o politice Izraele nahlas kriticky nemluví a je nám předkládán jako náš bezvýhradný přítel. Určitě je to přítel? Já si to nemyslím. Mám za to, že jde o mocenskou politiku a štváče, kteří prosazují jen své vlastní zájmy na úkor ostatních.

Stejně tak mi není zatěžko říct, že mám ráda Rusko, i když mi za to okamžitě vynadají do „ruských děvek“. Víte, raději budu takto nálepkována než být zrádcem vlastního národa, obdivovatelkou prohnilého Západu a uctívačkou jeho mantry: „Já jsem pán a vy jste jen moji otroci.“ Protože nic jiného pro ně nejsme. Sloužíme Západu jako užiteční idioti a vůbec nemyslíme na to, že všechno, co se stalo v roce 1989, byla jejich práce. Potřebovali nás jako koza drbání. Jejich svět pomalu krachoval a východní země jim posloužily jako injekce na přežití dalších let. Tady byl trh nenasycený, lidé hladoví po pozlátku jejich světa a slepě se vrhali na stranu, která je chtěla jen obrat a jednou nechat zmizet v prostoru a čase.

To se jim to hodovalo u plného stolu. Sebrali nám velké továrny, vodu, média i klidný život. Ještě pořád máme nemovitosti a soukromý majetek – jak je to asi musí štvát! Vnímám, jak se snaží ze všech sil připravit nás i o domy, byty a úspory na účtech. Proto nikdy nebudu omlouvat žádnou vládu, a hlavně ne ty, které tu provedly takzvanou privatizaci. Bylo to jen rozebrání naší země a korunu tomu nasadily, když naše banky předaly do zahraničních rukou. Prodali nás a žijí na úkor obyčejného lidu.

Jestli někdo z vás čeká na mesiáše, tak ho prosím nehledejte mezi dnešními politiky. Žádný tam není. Kdyby byl, už by se něco dělo, začali by lidem skutečně pomáhat, rozkrývat ty zlodějny a říkat všem pravdu o tom, co bylo, je a bude.

Máme za sebou rok vlády a já nevidím žádnou sílu, žádnou osobnost. Můžete namítnout, že za hnutí ANO bylo lépe. To si ale povíme v příštím roce, až k nám dorazí další vlna zdražování – to pak bude jiný taneček. Zatím se baví tím, jak lidem hodili kost v podobě debaty o televizních poplatcích. Kdyby chtěli, šlo by to jinak a rychle. Když mohli zprivatizovat banky, můžou přece zprivatizovat i veřejnoprávní televizi a byl by pokoj. Ještě bychom na tom sakra vydělali. Mluví o sektorové dani, ale dojde na ni vůbec? Proč si netroufnou pořádně zdanit miliardáře? Co jim v tom brání? Hlavně nepište, že Babiš. Ten je sice miliardář, ale k tomuto kroku se neodvážila žádná vláda od převratu. Takže nula od nuly pojde.

Když vidím, jak davy hltají Milion chvilek, kupují si přiblbé čepice, které okopírovali od Večerníčku, poslouchají Ivana Trojana na jevišti a na dokonání toho všeho si ještě pustí písně Karla Kryla, je mi úzko. Chudák Kryl, ten se musí v hrobě obracet, protože přesně proti takovému pokrytectví bojoval tak dlouho, až ho to zničilo.

Myslela jsem si, že už dnes na nic horšího nenarazím, ale pak jsem si náhodou pustila Danuši Nerudovou, jak chce do naší země poslat Evropskou komisi kvůli televizním poplatkům. Prý je to ohrožení demokracie. Možná to něco ohrožuje, ale spíš kšefty jejího okolí. Takové lidi tu máme. Pak musím souhlasit s Jiřinou Bohdalovou, když řekne v televizi, že v takovém světě se nedá žít. Já s ní souhlasím.

A přesto v něm žít musíme. Jediné, co nám v téhle době zbývá, je nenechat si vzít vlastní rozum, nenechat se umlčet nálepkami a nenechat ze sebe dělat poslušné stádo. Protože ve chvíli, kdy se lidé přestanou bát říkat nahlas, co vidí kolem sebe, začne se ten jejich domeček z karet konečně otřásat v základech.

Autor: Milena Doušková

Prosíme dodržujte slušné vychování a obecný kodex diskutujících.
Názory se daji projevovat i slušně, přesto s důrazem.