„Mařko, půjč mi stovku. Su bez peněz a důchod dojde až pozejtří. Potřebuju aspoň na chleba,“ huláká Anča přes plot na sousedku.

„Stovku na chleba? Že ty, holka blbá, nakupuješ u amíka! Vyser se na ně a jdi ho koupit k rusovi za dvacku. Budeš mít chlebů pět,“ nadává Mařka Anči.

„To nejde, starej by na mě ječel, že od rusa nic nechce, že raději chcípne hlady,“ fňuká Anča.

„Víš ty co? Tak ho nech pár dní o hladu a on dostane rozum,“ namítla Mařka.

„Nedostane. On je, jak se to říká… on je ideologicky zainteresovanej. Od rusa nebrat a všechno brát od amíka.“

„Víš co? Seber si pár svých věcí a nastěhuj se na pár dní k nám. On ten tvůj ideolog brzo zjistí, že hlad je sviňa. A když nejsou peníze na ten drahej amíkovic chleba, tak je lepší mazat k rusovi,“ ukončila hovor Mařka.

Tak a teď si to, milí čtenáři, převeďte na plyn. Protože jak se tak dívám, pořád nechápete, jaká je zhovadilost nenakupovat suroviny z Ruska, ale brát ty samé od překupníka 6× dráž. Nebo jste taky ideologicky vymaštění jako Ančin starej?

Autor: Milena Doušková