Trump zabil Modžtabu Chámeneímu skoro celou rodinu, ten se nevzdá a- a a+

Trump si sice říká mírotvůrce, ale já vidím spíše někoho, kdo nebezpečně zahrává s konfliktem, který může snadno přerůst ve třetí světovou válku.

Írán má nového nejvyššího vůdce a funkce zůstává v rodině. Klerici vybrali Modžtabu Chámeneího, syna zabitého ajatolláha. Jde prý o zastánce tvrdé linie, který sloužil v íránských jednotkách během války s Irákem. Ten člověk má pádný důvod Američanům neustupovat – americký úder na jeho otce mu totiž zabil matku, manželku, syna i další příbuzné.

A co na jeho zvolení řekl Donald Trump? „Pokud nedostane naše požehnání, tak dlouho nevydrží.“

Americká povýšenost je z toho cítit na sto honů, ale já v tom čtu i strach. Na Trumpově místě bych se bála. Pokud někomu takovému vyvraždíte celou rodinu, nemůžete od něj čekat nic než odplatu. Co nám tím americký prezident vlastně sdělil? Že se cítí pánem světa? Že vládnout v jiných zemích smí jen ten, koho on sám vyvolí? A co ti ostatní? Ty by nechal taky zabít, nebo zavřít na doživotí?

Je to děsivé, ale začínám chápat, proč někteří Američané chtěli volit Bidena. Bylo by to jako u nás – volba menšího zla je také cesta. Trump si sice říká mírotvůrce, ale já vidím spíše někoho, kdo nebezpečně zahrává s konfliktem, který může snadno přerůst ve třetí světovou válku.

Světová politika se proměnila v nebezpečné kasino, kde se nehraje o peníze, ale o miliony lidských životů. Trump sází na kartu síly a zastrašování, jenže zapomíná na jednu zásadní věc: člověk, který už nemá co ztratit, se nebojí nikoho. Modžtaba Chámeneí není jen politický figurka, je to muž s hlubokou osobní ranou, kterou mu zasadil Západ. A takový lídr nebude hledat diplomatické kompromisy u kulatého stolu, bude hledat zadostiučinění.

My v Evropě, a zejména u nás v Česku, na to všechno koukáme jako na nějaký vzdálený film v televizi. Jenže tohle není Hollywood. Pokud se tohle sudu s prachem v Perském zálivu definitivně vznítí, pocítíme to všichni – od cen benzínu až po pocit bezpečí, který jsme si za poslední desetiletí tak lehkovážně zvykli brát jako samozřejmost.

Možná je načase přestat tleskat silným řečem a začít se ptát, kam nás ta „politika požehnání z Washingtonu“ vlastně vede. Protože mír se nedá nadiktovat z pozice síly, mír se musí vybudovat. A krev nevinných členů rodiny, ať už jsou na jakékoliv straně, bývá tím nejhorším základem pro jakoukoliv budoucnost.

Autor: Milena Doušková

Prosíme dodržujte slušné vychování a obecný kodex diskutujících.
Názory se daji projevovat i slušně, přesto s důrazem.