Milé dopoledne u kávy s kamarádkou. Povídáme si o novinách, o politice – no, o čem jiném. A najednou mi Jaruška povídá: „Hele, já už nemůžu poslouchat to neustálé fňukání, kde na to všechno vezmou peníze!“ A v tu chvíli to do mě vrazilo, jak obrovská je to politická arogance.

Víte, co mě nejvíc baví v době povolební? Ta neustálá, až otravná otázka představitelů nynějších vládnoucích stran, směřovaná na ty budoucí: „Kde na to všechno vezmete peníze?“

Je to fascinující. Tuhle naprosto základní otázku si zjevně vůbec nekladli, když si sami zvyšovali platy. To se neřešilo, to se prostě schválilo. Hezky si zvedli už tak vysoké platy, které jsou často v naprostém nepoměru k jejich reálnému výkonu a přínosu.

Stejně tak jim nevadilo utratit skoro čtvrt bilionu korun na podporu Ukrajiny. Omlouvali to neustále opakovanou větou o tom, že tím zachraňujeme sami sebe. Na tohle tvrzení může skočit jen naprosté trdlo. Pravda je, že se na tom napakovali politici a zbrojaři, zatímco my, daňoví poplatníci, jsme to zaplatili.

Kdyby si bývali tyhle zbytečné a diskutabilní výdaje odpustili, najednou bychom měli vyrovnaný rozpočet bez dluhů a u nás by každý občan nemusel dlužit skoro 300 000 Kč.

Kde se tedy dá ušetřit?

Místo abychom jen křičeli, pojďme si ukázat, jak by se to dalo zařídit. Nabízím pár laskavých tipů pro ty, kteří mají krátkou paměť a tlusté prsty na tlačítkách vládních výdajů. Je to jednoduché:

• STOP dotacím pro ty „naše“ soukromé firmy, které by bez státní pomoci nepřežily ani den.
• Zrušení pětiny zbytečných úřednických pozic, kde se jen přehazují papíry a nepracuje – peníze se ušetří a úřady možná začnou i fungovat.
• Nová „Daň z politické arogance“, která by se počítala z rozpočtů kampaní a z nevyjasněného majetku. To by hned byly biliony!
• Zabavení majetku ze všech těch kauz, jako je Dozimetr, Kampelička, IKEP a další a další.

Kde na to vezmete?

A přesně proto, když slyším tu jejich pitomou otázku, mám chuť zařvat: „Z vašich tajných kont! Z neziskovek! Ze zabaveného majetku ze všech těch kauz…“

Vůbec nechápu, jak mohla tahle svoloč dostat tolik hlasů. Nechápu, že to jejich voličům nevadí. Všude vyřvávají, jak nesnášejí korupci, jak milují pravdu a nenávidí lež, jak chtějí sociální spravedlnost. Buďto si lžou do kapsy, jsou stejného ražení, anebo jsou tak naivní, až pitomí.

Proto až zas uslyším tu trapnou otázku, neodpovím jen jedním slovem. Už ne! Můj výkřik bude znít jasně a nahlas: „V prdeli!“ Tam to je! A bude tam plno! Víte, co se v té politické prdeli najde?

• Kupříkladu zlaté cihly z tajných kont (některé mají dokonce iniciály „D.M.“).
• Šanony s utajenými smlouvami, které jsou psané tak, aby z nich profitovala jen jedna strana.
• A hlavně – tuny nevyužitého potenciálu a promarněných příležitostí, které nás stály daleko víc než jen ten čtvrtbilion za hranicemi.

Tak co? Ještě chcete poslouchat jejich debilní otázku kde na to vezmete?

Autor: Milena Doušková