Zatímco my tu řešíme, kolik stojí máslo a jestli bude na důchod, ve světě se vaří velká geopolitická polívka. A není to žádná svíčková – spíš pálivý kotel, ve kterém bublají války, sankce a špionáž.

Evropa se semkla proti Trumpovi a Putinovi

V únoru 2025 vznikla takzvaná Europe Plus aliance, někdy se jí říká i Weimar+. Je to klub evropských států, které už mají plné zuby toho, že je Amerika odstavuje od důležitých rozhovorů s Ruskem. Trump si totiž s Putinem občas tajně povídá, aniž by do toho někoho pustil. Evropě to vadí, protože má válku přímo za humny.

Tak se Evropa rozhodla, že bude proti Putinovi tlačit sama, jednotně a tvrdě. Tohle Europe Plus má být hráz proti tomu, aby se Rusko dál roztahovalo na východ. Nejde jen o tanky – jde o suroviny, energetiku a vliv.

Čína – přízrak, který roste

Do toho všechno sílí tlak na Čínu. A není to jen Amerika. I Němci, konkrétně Merz (šéf CDU), začali veřejně mluvit o tom, že Čína je „narůstající hrozba.“ Tohle už není jen strašení komunistickým drakem. Čína má obrovský vliv na technologie, průmysl i bezpečnost – a Evropa se začíná bát, že jí Čína jednou sebere trhy i politickou moc.

Trump – tvrdý na všechny strany

A do toho Trump ve svém druhém funkčním období dál kope do všech. Je tvrdý nejen na nepřátele (jako je Rusko nebo Čína), ale i na vlastní spojence. Neustále tlačí Evropu, aby víc platila na zbraně, hází cla, vyhrožuje sankcemi a míchá do toho obchod.

Trumpova logika je jednoduchá: Kdo neplatí, není přítel. A kdo mu nesype do kasy, toho s klidem nazve vyžírkou.

Co z toho plyne pro nás?

• Evropa se začíná hádat sama se sebou i s Amerikou.

• Rusko je pořád hrozba, kterou nelze ignorovat.

• Čína je tichý soupeř, který se potichu tlačí dopředu.

• Trump jede svůj byznys, kde je loajalita na prodej.

A zatím lidi u nás platí čím dál víc za život, energie i potraviny – protože tahle geopolitická mela se promítá do cen. To, co se děje mezi velkými hráči, prostě nakonec zaplatíme my.

Ať si kdo chce co chce říká – svět se mění a Evropa se musí rozhodnout, jestli chce hrát velkou hru, nebo sedět vzadu na tribuně.

A jestli se mám podívat do křišťálové koule, řeknu ti rovnou – pravděpodobný vítěz téhle dlouhé hry bude nakonec Rusko s Čínou. Možná ne hned, možná ne na všech frontách, ale spolu mají suroviny, lidi, peníze a chuť hrát politickou hru. A to je kombinace, kterou Evropa i Amerika pořád podceňují.

My, jako malá země uprostřed Evropy, musíme být zatraceně dobří diplomaté, protože velcí hráči si s námi jinak vytřou zadek. Když se dva perou, třetí bývá rozšlápnutý jako housenka. A upřímně – horší to už asi být nemůže… i když u téhle bandy politiků člověk nikdy neví.